5 C 215/2022-21 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 9. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 500 Kč od 7. 11. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl dne 28. 10. 2021 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu § 89a až 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč co do důvodu a výše a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů, tj. do 6. 11. 2021. Žalovaný tak však neučinil ani na následnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozhodnutí, a to dle § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). Z tohoto ustanovení vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žalovanému byla žaloba doručena na doručovací adresu náhradním způsobem, tj. uplynutím desetidenní úložní doby ve smyslu § 49 odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř., dne 6. 10. 2021. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené době nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, a proto soud rozhodl jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. 3. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Žalovaný byl od 28. 10. 2021 do 29. 10. 2021 hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní z důvodu akutní intoxikace způsobené alkoholem (hladina alkoholu 3,05 ‰). Žalovaný písemně dne 29. 10. 2021 uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč za poskytnutou službu – záchyt v záchytné stanici [anonymizováno] [obec] – a zavázal se jej zaplatit do 8 dnů, tedy do 6. 11. 2021. <i>5. Podle § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů pokud zdravotnické zařízení k tomu odborně a provozně způsobilé zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. Podle odst. 4 dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 4 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.</i> 6. Zjištěný skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Žalovaný byl hospitalizován na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní, neboť byl pod vlivem alkoholu. Ve smyslu § 17 odst. 4 zákona č. 379/2005 Sb. je tedy žalovaný povinen nahradit žalobkyni náklady na vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici, které byly vyčísleny na částku 2 500 Kč. Žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše písemně uznal ve smyslu § 2053 o. z., a proto má soud za to, že dluh v době uznání trval. Soud tedy žalobě vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 2 500 Kč. 7. Žalovaný uznal svůj dluh a zavázal se náklady na záchyt zaplatit do 8 dnů, tj. do 6. 11. 2021. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil, a proto se dnem 7. 11. 2021 ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu a žalobkyně má od tohoto data nárok na úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. Žalobkyně byla ve sporu převážně úspěšná a současně odeslala na poslední známou adresu žalovaného výzvu k plnění, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. 9. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.