5 C 230/2021-190 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 9. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 230 509,55 Kč, s kapitalizovaným úrokem 19 943,24 Kč, s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 230 509,55 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 17 861,65 Kč, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 230 509,55 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 14. 6. 2017 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo], na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 331 000 Kč na jeho běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet společně s úrokovou sazbou ve výši 7,9 % ročně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto byl úvěr zesplatněn, a dosud dluží jistinu úvěru ve výši 230 509,55 Kč. Podáním ze dne 30. 8. 2021 žalobkyně doplnila, že žalovaný uhradil splátky ve výši 177 702,79 Kč. 2. Opatrovnice žalovaného, který je omezen ve svéprávnosti, uvedla, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 4. 2021, č.j. [číslo jednací] omezen v svéprávnosti tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. S ohledem na postižení žalovaného je zřejmé, že tento nebyl schopen uzavřít platně žádnou smlouvu, a proto je smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému úvěr poskytnut, absolutně neplatná. 3. Po zahájení jednání podáním ze dne 12. 1. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do jistiny ve výši 77 212,34 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 19 943,24 Kč, co do úroku 7,9 % ročně z částky 230 509,55 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 17 861,65 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 230 509,55 Kč od 10. 7. 2021 do 4. 8. 2022 a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 77 212,34 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení, když nadále trvala pouze na zaplacení částky 153 297,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 153 297,21 Kč od 5. 8. 2022 do zaplacení. 4. V souladu s návrhem žalobkyně (a se souhlasem žalovaného na č.l. 185) soud řízení částečně zastavil (viz výrok I tohoto rozsudku), a to dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). 5. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 6. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně. 7. Žalovaný požádal žalobkyni elektronicky dne 13. 6. 2017 o poskytnutí úvěru do výše 331 000 Kč. Následně žalobkyně a žalovaný podepsali elektronicky dne 13. 6. 2017 smlouvu o úvěru (viz žádost a smlouva č.l. 23 až 28 spisu, obchodní podmínky č.l. 20 až 22 spisu), ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému na jeho běžný účet č. [bankovní účet] peněžní prostředky ve výši 331 000 Kč a žalovaný se zavázala úvěr včetně úrokového navýšení 7,9 % ročně splácet v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 4 654 Kč. 8. Výpisem z účtu č.l. 59 až 171 spisu bylo prokázáno, že žalovanému byly na jeho běžný účet č. [bankovní účet] dne 15. 6. 2017 převedeny peněžní prostředky ve výši 331 000 Kč. 9. Dopisem ze dne 7. 8. 2020, který byl doručen žalovanému dne 10. 8. 2020, vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení částky 234 282,18 Kč do 14. 8. 2020 z důvodu zesplatnění úvěru (viz dopis a doručenka č.l. 50 až 51 spisu). 10. Přílohovým spisem zdejšího soudu sp. zn. 0 P 160/2021, zejména znaleckým posudkem MUDr. [jméno] [příjmení], který je obsahem tohoto spisu, jakož i rozsudkem zdejšího soudu ze dne 14. 4. 2021, č.j. [číslo jednací], má soud za prokázané, že žalovaný byl počínaje dnem 16. 6. 2021 omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není způsobilý samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Ze znaleckého posudku přitom vyplývá, že žalovaný trpí závažnou duševní poruchou, a to mentální retardací střední tíže, přičemž se jedná o onemocnění vrozené, neléčitelné. V důsledku výše uvedené duševní poruchy není posuzovaný schopen se adekvátně rozhodovat a projevovat svá přání a není schopen samostatně hospodařit s žádným finančním obnosem. Další handicapy jsou v oblasti pohybové a zrakového vnímání. Žalovaný je plně celodenně závislý na péči druhé osoby. 11. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam. 12. Z provedeného dokazování vyplývá následující skutkový stav. Žalovaný trpí závažnou duševní poruchou, která je trvalého rázu a která jej činí neschopným samostatně právně jednat. Žalobkyně a žalovaný sjednali dne 13. 6. 2017 smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 331 000 Kč. Žalovanému byl úvěr v této výši poskytnut převodem peněžních prostředků na běžný účet žalovaného dne 15. 6. 2017. Žalovaný dosud uhradil žalobkyni částku 177 702,79 Kč. Dopisem ze dne 7. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky do 14. 8. 2020. <i>13. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto. Žalovaný od narození trpí závažnou duševní poruchou, která významným způsobem narušuje jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti a pro kterou není schopen samostatně právně jednat. Smlouvu o úvěru tak žalovaný sjednával v duševní poruše, která jej činí neschopnou právně jednat ve smyslu § 581 o. z., a proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Žalobkyně tedy poskytla žalovanému (na jeho běžný účet) peněžní prostředky ve výši 331 000 Kč bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a žalovaný je povinen žalobkyni bezdůvodné obohacení vydat dle § 2991 odst. 1 o. z. Žalovaný dosud uhradil částku 177 702,79 Kč, která byla odečtena od částky 331 000 Kč, a proto soud uložil žalovanému, aby vydal žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 153 297,21 Kč (tedy rozdíl mezi částkou 331 000 Kč a částkou 177 702,79 Kč). 16. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 14. 8. 2020, počínaje dnem 15. 8. 2020 je tedy žalovaný v prodlení s úhradou dluhu. Od tohoto data tedy má žalobkyně právo na úroky z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně však požaduje úroky z prodlení až od 5. 8. 2022 (pokud do té doby ještě nebude dlužná částka uhrazena), což je ve prospěch žalovaného, a proto soud v tomto rozsahu žalobě vyhověl. 17. Úspěch žalobkyně i žalovaného byl zhruba stejný, a proto soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 18. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.