12 C 183/2022-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 8. 2022 domáhal zrušení výživného, které platí žalovanému ve výši 2 000 Kč na základě rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [anonymizováno] [číslo jednací]. Žalobce se dozvěděl, že žalovaný je schopen sám se živit, neboť má příjem okolo 2 000 [příjmení] měsíčně. 2. Žalovaný ve vyjádření uvedl, že ke dni 24. 6. 2022 ukončil studium a souhlasí s návrhem otce na zrušení vyživovací povinnosti od 1. 7. 2022. 3. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle shora citovaných zákonných ustanovení. Z vyjádření žalovaného vyplývá, že nárok žalobce uznává. Zároveň jde o řízení, ve kterém lze uzavřít a schválit smír. Soud proto rozhodl v souladu s § 153a odst. 1, 2 o. s. ř. rozsudkem pro uznání. 5. Žalobce byl ve sporu úspěšný, žádné náklady mu však nevznikly, a proto soud rozhodl dle § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 6. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 3 o. s. ř. ve zkráceném znění.