16 C 11/2023-20 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 1. 2023 domáhala, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem shora specifikovaného vozidla. Žalobkyně tvrdila, že na základě kupní smlouvy se stal novým vlastníkem vozidla specifikovaného ve výroku tohoto rozhodnutí [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Jelikož nedošlo ke změně majitele vozidla v příslušných registrech a bez součinnosti žalovaného není možné změnu vlastníka vozidla provést, obrátila se žalobkyně s žalobou na soud. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, a jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Žalobkyně kupní smlouvou prokázala, že dne 29. 9. 2022 (č.l. 3-4 spisu) podepsala žalobkyně a žalovaný kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla, na základě které prodala žalobkyně žalovanému osobní automobil Škoda Octavia, rok výroby 1998, [registrační značka], [VIN kód], za kupní cenu 8 500 Kč. <i>5. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle odst. 2 neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.</i> <i>6. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.</i> 7. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil takto: 8. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav tak, že žalobce a žalovaná uzavřeli písemně kupní smlouvu dle § 2079 o. z., na základě které žalobkyně prodala žalovanému předmětné vozidlo za kupní cenu 8 500 Kč a umožnila mu nabýt vlastnické právo k tomuto vozidlu. Ve smyslu § 1099 o. z. se žalovaný stal vlastníkem předmětného vozidla již okamžikem podpisu kupní smlouvy, neboť ve smlouvě nebylo ujednáno nic jiného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, že by snad vlastnické právo k předmětnému vozidlu následně pozbyl, soud žalobě vyhověl a určil, že žalovaný je vlastníkem předmětného vozidla. 9. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobce spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 2 000 Kč. 10. Lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 11. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení k rukám advokáta vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.