18 C 125/2023-20 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem podaným dne [datum] požádal [celé jméno osvojitele] (dále jen„ osvojitel“) o osvojení zletilého [celé jméno osvojence] (dále jen„ osvojenec“). Návrh odůvodnil tím, že osvojenec je potomkem [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], narodil se dne [datum] z jejich manželství, které uzavřeli dne [datum] před MNV [obec]. Manželství biologických rodičů osvojence se rozpadlo, následně rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl tehdy nezletilý osvojenec svěřen do výchovy své matky, jeho biologický otec se zavázal přispívat na jeho výživu sjednaným výživným a manželství biologických rodičů osvojence bylo uvedeným rozsudkem pravomocně rozvedeno. Soužití ve společné domácnosti skončilo v září 1992. Osvojenec byl po skončení soužití svých biologických rodičů od svých 4 let vychováván svojí matkou, jeho biologický otec se s ním nestýkal, nevychovával jej, o jeho výchovu neprojevil nikdy nejmenší zájem a jejich vzájemný vztah tedy přirozeně slábl a nakonec zcela vymizel. Matka osvojence následně navázala vztah s osvojitelem, započala s ním žít ve společné domácnosti, a to nejprve v bytě na adrese [adresa], následně na adrese [adresa osvojence a osvojitele]. Mezi osvojitelem a osvojencem vznikl vztah svoji kvalitou rovnocenný vztahu otce a syna, osvojitel osvojence vychoval od jeho 4 let až do jeho dospělosti. Osvojitel je tak osvojencovým de-facto otcem. Osvojenec považuje osvojitele za svého otce, takto jej též oslovuje. Osvojitel následně uzavřel dne [datum] manželství s [jméno] [příjmení] před Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem. Jak již je uvedeno, osvojence vychovala od věku 4 let jeho matka spolu s jejím manželem, takto osvojitelem. S cílem vyřešit praktické problémy vznikající z důvodu rozdílného příjmení matky ([jméno] Saksová) a osvojence (osvojenec se jmenoval původně [jméno] [příjmení] dle příjmení svého biologického otce) a též s cílem respektovat přání nezletilého se matka osvojence s jeho souhlasem obrátila s návrhem na Okresní soud v Kroměříži, který udělil rozsudkem č.j. [číslo jednací] matce osvojence souhlas s podáním žádosti o změnu příjmení u osvojence z rodného příjmení [příjmení]. Žádosti matky následně vyhověl Městský úřad v Bystřici pod Hostýnem svým rozhodnutím o změně příjmení osvojence ze dne [datum]. Na tomto místě lze doplnit, že ani v pozdějším věku osvojence, resp. ani poté co osvojenec nabyl zletilosti o něj a o kontakt s ním jeho biologický otec neprojevil zájem, nestýkal se s ním, neplnil ani svoji vyživovací povinnost od věku 10 let osvojence, ať již placením uloženého výživného či jinak. Výše uvedené okolnosti tedy zcela logicky přivedly osvojitele, osvojence a osvojitelovu matku k úvahám o podání předmětného návrhu. Osvojenec se k tomuto návrhu připojuje, jak vyplývá z přiložené listiny. 2. Osvojovaný se k návrhu připojil a vyslovil s ním souhlas. 3. Soud při svém rozhodování vycházel z listinných důkazů založených ve spisu na č. l. 5-10. 4. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o. s. ř. soud zjistil následující skutkový stav. 5. Osvojenec je potomkem [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], narodil se dne [datum] z jejich manželství, které uzavřeli dne [datum] před MNV [obec]. Manželství biologických rodičů osvojence se rozpadlo, následně rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži č.j. [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl tehdy nezletilý osvojenec svěřen do výchovy své matky, jeho biologický otec se zavázal přispívat na jeho výživu sjednaným výživným a manželství biologických rodičů osvojence bylo uvedeným rozsudkem pravomocně rozvedeno. Soužití ve společné domácnosti skončilo v září 1992. Osvojenec byl po skončení soužití svých biologických rodičů od svých 4 let vychováván svojí matkou, jeho biologický otec se s ním nestýkal, nevychovával jej, o jeho výchovu neprojevil nikdy nejmenší zájem. Matka osvojence následně navázala vztah s osvojitelem, započala s ním žít ve společné domácnosti. Mezi osvojitelem a osvojencem vznikl vztah svoji kvalitou rovnocenný vztahu otce a syna, osvojitel osvojence vychoval od jeho 4 let až do jeho dospělosti. Osvojenec považuje osvojitele za svého otce, takto jej též oslovuje. Osvojitel následně uzavřel dne [datum] manželství s [jméno] [příjmení] před Městským úřadem Bystřice pod Hostýnem. S cílem vyřešit praktické problémy vznikající z důvodu rozdílného příjmení matky ([jméno] Saksová) a osvojence (osvojenec se jmenoval původně [jméno] [příjmení] dle příjmení svého biologického otce) a též s cílem respektovat přání nezletilého se matka osvojence s jeho souhlasem obrátila s návrhem na Okresní soud v Kroměříži, který udělil rozsudkem č.j. [číslo jednací] matce osvojence souhlas s podáním žádosti o změnu příjmení u osvojence z rodného příjmení [příjmení]. Žádosti matky následně vyhověl Městský úřad v Bystřici pod Hostýnem svým rozhodnutím o změně příjmení osvojence ze dne [datum] Ani v pozdějším věku osvojence o něj a o kontakt s ním jeho biologický otec neprojevil zájem, nestýkal se s ním, neplnil ani svoji vyživovací povinnost od věku 10 let osvojence, ať již placením uloženého výživného či jinak. Osvojitele podal předmětný návrh na osvojení zletilého osvojence, který se k tomuto návrhu připojil. 6. Po provedeném dokazování soud a zjištění skutkového stavu soud věc posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) po právní stránce následovně. 7. Podle § 847 odst. 1 o. z. zletilého lze osvojit, jestliže a) přirozený sourozenec osvojovaného byl osvojen týmž osvojitelem, b) v době podání návrhu na osvojení byl osvojovaný nezletilý, c) osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti nebo d) osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela. Podle odstavce 2. zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. A podle odstavce 3. ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. 8. K osvojení zletilého, které je obdobou nezletilého, lze přistoupit pouze za předpokladu, že je dán některý z taxativně vymezených důvodů uvedených v § 847 odst. 1 o. z. V daném případě soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že jsou splněny veškeré podmínky pro osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, podle § 847 odst. 1 písm. c), d) o. z. 9. Návrh na osvojení podal osvojitel a osvojenec se k tomuto návrhu připojil. Osvojitel žil s osvojencem ve společné domácnosti a staral se o něho jako o vlastního již od jeho čtyř let věku (tedy v době jeho nezletilosti), mají mezi sebou vytvořen blízký a velmi hezký vztah otec - syn a současně je osvojenec synem manželky osvojitele. Osvojenec je zletilý a mezi osvojencem a osvojitelem je přirozený věkový rozdíl (21 let). Mezi osvojitelem a osvojencem neexistuje příbuzenský ani jiný poměr, který by bránil osvojení, není pak dána ani jiná zákonná překážka osvojení, především osvojení není v rozporu s dobrými mravy, ani se zájmy společné dcery osvojitele a matky osvojence, kdy tato odmala s osvojencem vyrůstala a považovala ho za svého bratra, ani s odůvodněným zájmem pokrevních rodičů osvojence, když matka osvojence s osvojením výslovně souhlasila, biologický otec osvojence se k nařízenému jednání nedostavil a v průběhu řízení neprojevil s osvojením nesouhlas. 10. Soud tedy za splnění všech zákonných podmínek rozhodl, že navrhovatel [celé jméno osvojitele] se stává právní mocí tohoto rozsudku osvojitelem zletilého [celé jméno osvojence]. 11. Jelikož je možno toto řízení zahájit pouze k návrhu, není možno o nákladech řízení rozhodnout dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“). O těchto je rozhodnuto v souladu s § 1 odst. 3 z. ř. s. a § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ani jeden z nich náklady řízení výslovně nepožadoval.