18 C 134/2023-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 19. 4. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky ve výši 9 171,55 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Žalobkyně dle svých tvrzení uzavřela dne 9. 7. 2021 jako pojistitel spolu s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ životní pojištění [anonymizována čtyři slova]“, počátek pojištění byl sjednán od 20. 7. 2021, s pojistným ve výši 1 753 Kč, placeným měsíčně. Pojistná smlouva zanikla ke dni 20. 3. 2022, kdy důvodem je zánik pro neplacení. Za období od 20. 10. 2021 do 20. 3. 2022 činí dlužné pojistné částku ve výši 9 171,55 Kč. 3. Z jednání u soudu nařízeného na den 31. 8. 2023 se žalobkyně i její právní zástupce omluvili, žalovaný se pak bez omluvy k jednání nedostavil, rovněž tak se žalovaný nevyjádřil k žalobě. 4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Problematika pojistného je od 1. 1. 2014 upravena v ustanoveních § 2758 an. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 7. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 8. Podle § 2783 odst. 1 není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období. 9. Podle § 2804 upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva. Z této pojistné smlouvy však plnil pouze pojistitel (žalobkyně), nikoliv pojistník (žalovaný). Vzhledem k tomu, že pojistitel (žalobkyně) má ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení právo na pojistné za dobu od vzniku pojištění, pojistník (žalovaný) měl toto pojistné hradit ve smluvených lhůtách a pokud tak nedošlo, měl toto hradit do zániku pojištění. K zániku pojištění došlo ke dni 20. 3. 2022. Za období od 20. 10. 2021 do 20. 3. 2022 činí dlužné pojistné částku ve výši 9 171,55 Kč. 13. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 15. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 16. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.