18 C 33/2022-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Z oddacího listu, výslechem účastníků a jejich osobních dokladů bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství na místě a v době shora uvedených. Oba manželé jsou státními občany ČR, u manželky se jedná o manželství první, u manžela o manželství první. Po uzavření manželství se jim narodily dvě děti, a to nezl. [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] a nezl. [jméno] [celé jméno manželky], [datum narození] Poslední společné bydliště měli účastníci na adrese [adresa]. 2. Řízení bylo zahájeno dne [datum]. Návrhem na rozvod manželství se manželka domáhá rozvodu manželství z důvodů blíže uvedených v návrhu. Přílohou návrhu je kopie oddacího listu. 3. Z účastnického výslechu manžela bylo zjištěno, že manželé zrušili svou rodinnou domácnost před více než 6 měsíci. Za důvod rozpadu manželství manžel označil spor o počet dětí, právní zástupkyně manželky pak uvedla, že důvodem rozpadu manželství jsou: 1) finanční negramotnost manžela, 2) manžel se odmítal finančně podílet na chodu rodiny, kdy bylo zjištěno jeho holdování hazardním hrám, 3) nevhodné chování k manželce. Oba uvedli rozdílnost povah a názorů, kdy ani jeden z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. 4. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství na návrh některého může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. A podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 5. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 7. Soud v souladu se zněním § 755 odst. 2 písm. a) o. z. zjišťoval zájem nezletilých dětí - [jméno] [celé jméno manželky] a [jméno] [celé jméno manželky], na trvání manželství. [příjmení] poměrech uvedených nezletilých dětí, které nenabyly plné svéprávnosti, v době po rozvodu manželů, pak bylo v souladu s § 755 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Kroměříži ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. 8. Z provedeného důkazního řízení vzal soud za prokázané, že manželé spolu nežijí, kdy zrušili před více než 6 měsíci svou rodinnou domácnost a žádný z nich manželské společenství zjevně obnovit nechce. Oba manželé s rozvodem vyslovili souhlas. Děti narozené v manželství jsou nezletilé, kdy o jejich poměrech v době po rozvodu manželů bylo příslušným soudem rozhodnuto (viz předchozí odstavec). 9. Soud vzhledem k výše uvedenému dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství, a proto přistoupil k rozvodu manželství účastníků dle § 755 odst. 1 o. z. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), přestože v závěrečném návrhu právní zástupkyně manželky dal s ohledem na jí uvedené důvody rozpadu manželství a chování manžela soudu na zváženou přiznání náhrady nákladů řízení manželce. K tomu soud uvádí, že nepřiznal ani jednomu z manželů právo na náhradu nákladů řízení, kdy vycházel z výše zmíněného § 23 z. ř. s., jehož povaha a účel jsou takové, že nejen samotní účastníci, ale i soud (přeneseně stát) jako další subjekt řízení má sám za běžných okolností nést své náklady ve zvláštních řízeních, která lze zahájit i bez návrhu a jejichž konání nelze klást k tíži některého z účastníků (přiměřená aplikace věty druhé § 23). Konání řízení, a tím i vznik nákladů řízení na straně účastníků a státu, lze klást k tíži jednoho z účastníků jen s přihlédnutím ke specifickým okolnostem případu, kterými však dle názoru soudu nejsou důvody rozpadu manželství (resp. chování manžela) označené právní zástupkyní manželky. Soud k tomu dodává, že ze strany manžela nedošlo v tomto řízení ani ke svévolnému a zjevně bezúspěšnému uplatnění či bránění práva ve smyslu § 24 z. ř. s., kdy na základě provedeného dokazování nelze jednoznačně prohlásit, že by se ze strany manžela jednalo o protiprávní (nemravné) jednání vedoucí k zahájení řízení o rozvod manželství.