16 C 8/2024-45 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem ve výši 13,49 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, od , datum, do , datum, , a náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že jako poskytovatel služby Zonky uzavřela se žalovaným , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, . Povinností žalovaného bylo částku vrátit spolu s úrokem, který byl sjednán ve výši 13,49 % ročně, a poplatkem za sjednání úvěru ve výši , částka, , a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši , částka, , počínaje dnem , datum, . Žalovaný splácel úvěr do , datum, . Ode dne , datum, neeviduje žalobkyně žádné platby. Prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěr, a to ke dni , datum, . Žalovaná částka je kromě dlužné jistiny ve výši , částka, tvořena smluvní pokutou ve výši , částka, . Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě zejména jím poskytnutých údajů, které ověřila na základě podkladů, které žalovaný předložil, dále čerpala informace z dostupných bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, příp. registru SOLUS, a dospěla k závěru, že nejsou pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.3. Usnesením ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k vyjádření k žalobě. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba byla žalovanému zaslána spolu s uvedeným usnesením dne , datum, . Protože nebyl zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu za doručenou uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř.4. Oba účastníci byli vyzváni, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o. s. ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise.5. Soud má za prokázané následující skutečnosti:6. Žalobkyně dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, , a to převodem na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem, jehož sazba byla sjednána ve výši 13,49 % ročně, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a poplatkem za pojištění ve výši , částka, měsíčně splácet v pravidelných 46 splátkách po , částka, (s výjimkou poslední splátky). Žalovaný řádně splácel úvěr do , datum, , poté splátky přestal hradit, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek úvěr prohlásit za splatný, a to ke dni , datum, , což žalovanému oznámila a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši , částka, . Poté již žalovaný ničeho neuhradil.7. Žalobkyně však neprokázala, že by náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Ve spise se nenachází žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného. Sdělila pouze zcela obecně, že ověřovala příjmy a výdaje žalovaného na základě tvrzení žalovaného a jím předložených dokladů. K doložení splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu žalovaného za období jednoho měsíce předcházejícího uzavření smlouvy, ze kterého vyplývá, že v tomto měsíci byla žalovanému vyplacena mzda ve výši , částka, . Pokud jde o další informace o sociální a majetkové situaci žalovaného, tyto žalobkyně získala od žalovaného, šlo o informace, které žalovaný poskytl v žádosti o úvěr. Takto bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má příjem ze zaměstnání u spol. Vodárek , právnická osoba, a. s. ve výši , částka, , nemá žádné děti, bydlí u rodičů nebo rodinných příslušníků, celkové výdaje činí , částka, , příjmy ostatních členů domácnosti činí , částka, . Žalobkyně však nijak nezkoumala, kolik osob v domácnosti s žalovaným žije, jak se tyto osoby podílejí na platbách za bydlení, čím jsou tvořeny uváděné výdaje žalovaného, jaká je jejich skladba, nijak neověřovala jejich výši např. pokud jde o výdaje na bydlení, na energie, apod. Dále žalobkyně neprovedla řádné lustrace žalovaného v přístupných rejstřících dlužníků, v centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku apod. Žalobkyně sice tvrdila, že žalovaného lustrovala v registru SOLUS a NRKI a v insolvenčním rejstříku, tuto skutečnost však neprokázala, když nepředložila výpisy z těchto lustrací. 8. Na základě shora popsaných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:9. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet v pravidelných splátkách. Takto však nečinil řádně a včas, a proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího mj. z úvěrových podmínek, úvěr prohlásila za splatný a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně však neprokázala, že by před uzavřením smlouvy řádně a s náležitou péčí zjišťovala a posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet.10. Soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, platném a účinném ke dni sjednání smlouvy o úvěru.11. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.14. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože žalovaný vystupoval ve vztahu jako spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.17. V tomto konkrétním případě z pře