18 C 38/2024-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 9. 11. 2023 domáhá po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 27 026,18 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela její právní předchůdkyně – obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „postupitel“) s žalovaným dne 8. 10. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“). Předmětem Smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa a na druhé straně závazek žalovaného za dodávku elektřiny žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Dodanou elektřinu za období od 13. 8. 2020 do 12. 5. 2021 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, na částku 32 908,99 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 11 370 Kč činí dlužná částka 21 538,99 Kč) se splatností dne 7. 6. 2021. Dále uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně – obchodní společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, (dále jen „postupitel“) s žalovaným dne 2. 12. 2019 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen „Smlouva“). Předmětem Smlouvy byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně dodávat žalovanému plyn do odběrného místa a na druhé straně závazek žalovaného za dodávku elektřiny žalobkyni zaplatit dohodnutou cenu. Dodaný plyn za období od 19. 2. 2020 do 16. 10. 2020 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, na částku 6 487,19 Kč (po odečtení přijatých plateb ve výši 1 000 Kč činí dlužná částka 5 487,19 Kč) se splatností dne 23. 11. 2020. Žalovaný dosud přes výzvy žalobkyně dlužnou částku ani částečně neuhradil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 14-43.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.6. Soud konstatuje, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni 27. 9. 2023 a tím je dána její aktivní věcná legitimace.7. Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, který je dán samotnou smlouvou, obchodními podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, zákonem č. 458/2000 Sb. (energetickým zákonem) a občanským zákoníkem. Právní předchůdkyně žalobkyně veškeré podmínky zachycené ve smlouvě splnila, ale žalovaný cenu za dodávky jak elektrické energie, tak plynu, neuhradil. Žalovaný nepostupoval podle uzavřené smlouvy a podle Obchodních podmínek dodávky elektřiny a Obchodních podmínek dodávky plynu, které byly nedílnou součástí smlouvy o dodávce elektřiny a smlouvy o dodávce plynu. Podle § 50 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. A podle § 72 odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona) smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. Žalovanému byly za spotřebovanou elektřinu a plyn vystaveny výše uvedené faktury, jejichž neuhrazením vznikl dluh ve výši 21 538,99 Kč a 5 487,19 Kč.8. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou výše uvedených částek, pokud neuhradil cenu ve lhůtě splatnosti stanovené ve faktuře, a proto mu bylo uloženo, aby ode dne následujícího po splatnosti faktury uhradil žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Soud shledal, že nárok žalobkyně je po právu, je podložen listinnými důkazy založenými ve spisu, proto žalobě vyhověl a přiznal žalobkyni žalovanou částku včetně úroku z prodlení.10. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 1 082 Kč, odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH ve výši 252 Kč, tedy celkem 2 534 Kč.11. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.12. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.