8 C 33/2024-63 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 4. 4. 2024 domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem: stavba bez č.p. a č.e. (občanská vybavenost) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, a stavba bez č.p. a č.e. (občanská vybavenost) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, (dále jen „nemovitosti“). Uvedla, že vlastní podíl o velikosti id. 9/10 nemovitostí a podíl o velikosti id. 1/10 vlastní žalovaný. Nemovitosti stojí na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , které vlastní žalobkyně.2. V minulosti vlastnilo nemovitosti celkem , hodnota, spoluvlastníků a žalobkyně vlastnila pouze pozemky pod nemovitostmi. Žalobkyně s ostatními devíti spoluvlastníky uzavřela kupní smlouvy a spoluvlastníci jí své podíly převedli každý za částku 20 000 Kč. Stejnou nabídku učinila žalobkyně i vůči žalovanému. Ten však nabídku odkupu podílu neakceptoval.3. Žalobkyně nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví, a proto se obrátila s žalobou na soud a navrhla, aby soud zrušil spoluvlastnictví a nemovitosti přikázal za náhradu do výlučného vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně uvedla, že disponuje finančními prostředky pro úhradu vypořádacího podílu žalovanému.4. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že od doby, kdy žalobkyně převzala nemovitosti od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , je mu odpírán vstup do nemovitostí a je mu bráněno v jejich užívání a kontrole. V minulosti byla žalovanému zaslána nabídka k opravě nemovitostí, načež mu byl odepřen vstup do nemovitostí pro ověření rozsahu potřebných oprav. Je přesvědčen, že starosta obce zadává opravy svým příbuzným a kamarádům bez řádného výběrového řízení, což shledává protizákonným a nechce se na takových opravách podílet. Nemovitosti jsou bez jeho souhlasu užívány k podnikatelský účelům, konají se zde různé akce, žalovaný však nikdy neobdržel podíl na nájmu. Žalovaný nesouhlasil s odhadem ceny za nemovitosti od společnosti , jméno FO, , právnická osoba, ., jelikož jej nevypracoval znalec, což je základ pro hospodaření s finančními prostředky obce. Žalovaný uvedl, že starosta obce i zastupitelstvo pochybilo při výkupu ostatních podílů od spoluvlastníků, postupovalo protizákonně, nesprávně zveřejňovalo skutečnosti na úřední desce. Žádal proto soud, aby se obrátil na orgány činné v , podezřelý výraz, řízení.5. Soud ve věci nařídil jednání, které se konalo dne 10. 7. 2024. Jednání se zúčastnila právní zástupkyně žalobkyně a žalovaný se bez omluvy nedostavil.6. V závěrečném návrhu žalobkyně soudu navrhla zrušit a vypořádat spoluvlastnictví k nemovitostem tak, že tyto budou přikázány do vlastnictví žalobkyně a žalovanému bude přiznán vypořádací podíl ve výši 24 000 Kč podle ocenění vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, .7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky těchto nemovitých věcí: stavba bez č.p. a č.e. (občanská vybavenost) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, a stavba bez č.p. a č.e. (občanská vybavenost) stojící na pozemku parc. č. , hodnota, , zapsané na LV č. , hodnota, u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, . Žalobkyně je výlučným vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 9/10 nemovitostí a spoluvlastnický podíl o velikosti id. 1/10 vlastní žalovaný (list vlastnictví č.l. 11). Nemovitosti stojí na pozemku parc. č. , hodnota, a parc. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, , které vlastní žalobkyně (list vlastnictví č.l. 10). Žalobkyně žalobci přípisem ze dne 28. 3. 2024 sdělila, že nemá zájem setrvat ve spoluvlastnictví a navrhla, aby jí svůj podíl odprodal za 20 000 Kč (výzva ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví č.l. 8). Žalobce nabídku neakceptoval. Z ocenění provedeného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, (ocenění č.l. 23-29) vyplývá, že předmětem vypořádání jsou objekt občanské vybavenosti o výměře 149 m2, což je z části otevřený přístřešek a z části uzavřený prostor 30m2 s komínem (klubovna) dřevěné konstrukce se sedlovou plechovou střechou s nízkým spádem a pozinkovaným žlabem, objekt je určený pro společenské a kulturní účely). Objekt byl postaven v roce 1968. V roce 2022 došlo k propadnutí stropu, který byl opraven. Menší stavba občanské vybavenosti (sklad) o výměře 14m2, je zděná, samostatně stojící s plechovou pultovou střechou, strop z dřevotřískových desek poškozený zatékáním, žlab pozinkovaný, poškozený, okno s okenicí. Celkový stav objektů – dlouhodobá neúdržba. Podle ocenění znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, ke dni 29. 4. 2024 je obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/10 předmětných nemovitostí 24 000 Kč.8. Soud ve věci nepřistoupil k vyhotovení znaleckého posudku o ceně nemovitých věcí, neboť žalobkyně na důkazu znaleckým posudkem netrvala a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, čímž se připravil o možnost ovlivnit průběh důkazního řízení. Z žádného právního předpisu a ani z judikatury přitom nevyplývá, že má být výše vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nutně stanovena znaleckým posudkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2017, sp. zn. , spisová značka, ). Jelikož měl soud dostatek dalších podkladů k určení přiměřené náhrady, nepovažoval za účelné a hospodárné zpracovávat znalecký posudek o ceně předmětných nemovitých věcí, jehož náklady by nesli účastníci.9. Podle § 1140 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.10. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.11. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: V souladu s § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Žalobkyně se tedy po právu domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť k dohodě o vypořádání spoluvlastnictví mezi účastníky nedošlo. Žalobkyně v řízení prokázala, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 9/10 nemovitostí a žalovaný vlastníkem podílu o velikosti id. 1/10 nemovitostí a že žalobkyně vlastní pozemky pod nemovitostmi. Z charakteru předmětných nemovitostí je zřejmé, že jejich reálné rozdělení podle spoluvlastnických podílů není možné, neboť nejsou stavebně a technicky uzpůsobeny pro rozdělení (jedná se o budovy pro společenské a kulturní účely, které tvoří jeden celek sloužící svému účelu), nehledě na nevhodnost tohoto způsobu uspořádání vztahů mezi spoluvlastníky, kteří jsou evidentně znepřáteleni, jak vyplývá z jejich podání. Soud vzal v úvahu též skutečnost, že žalovaný je vlastníkem pouhé 1/10 nemovitostí, které se nadto nachází na pozemcích žalobkyně. Soud proto dospěl k závěru, že je třeba vypořádat spoluvlastnictví druhým ze způsobů stanovených zákonem (§ 1147 o.z.), a to přikázáním jednomu ze spoluvlastníků. Jelikož o přikázání nemovitostí projevila zájem pouze žalobkyně, rozhodl soud tak, že spoluvlastnictví zrušil a nemovitosti přikázal do jejího výlučného vlastnictví. Tento způsob vypořádání považoval soud za účelný, jelikož žalobkyně je již nyní většinovým vlastníkem, náleží jí též pozemky pod nemovitostmi a je ochotna je udržovat a opravovat. Žalobkyni uložil uhradit žalovanému přiměřenou náhradu. Soud také doplňuje, že uvěřil tvrzení žalobkyně, že má dostatečné finanční prostředky pro úhradu vypořádacího podílu. Žalobkyně je veřejnoprávní korporací hospodařící s veřejnými prostředky v rozpočtu a odkup spoluvlastnických podílů schválila usnesením zastupitelstva obce (č.l. 56v), není proto pochyb, že částkou na úhradu vypořádacího podílu ve výši 24 000 Kč disponuje.13. Pokud jde o hodnotu vypořádacího podílu, vycházel soud při svých úvahách jednak z ocenění znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , od žalobkyně si rovněž vyžádal kupní smlouvy s dalšími devíti kupujícími, na základě nichž žalobkyně nabyla svůj podíl o velikosti id. 9/10 na nemovitostech (č.l. 42-55) za cenu 20 000 Kč za každou 1/10 nemovitostí. Přihlédl též k odhadu tržní ceny zpracovaného společností , jméno FO, , právnická osoba, ., podle nějž spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti id. 1/10 má