10 C 239/2025-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení 14 316,04 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 28 632,08 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 316,04 Kč od , datum, do , datum, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 % ročně z částky 14 316,04 Kč od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 316,04 Kč od , datum, do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Požadovala též přiznání náhrady nákladů řízení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitelka“) dne , datum, smlouvu o půjčce. Na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované hotovost 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně půjčku 20 000 Kč společně s poplatkem ve sjednané výši. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dosud uhradila celkem 12 140 Kč. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny 14 316,04 Kč spolu s výše vymezeným příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli si zásilku s žalobou a výzvou k vyjádření osobně převzala (jak na adrese trvalého pobytu uvedené výše, tak na adrese zjištěné soudem z úřední činnosti – , adresa, ).3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanou soud vyzval, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky.4. Soud má za prokázané následující skutečnosti:5. Smlouvou o půjčce č. , hodnota, bylo prokázáno, že původní věřitelka podepsala s žalovanou dne , datum, tuto smlouvu, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit původní věřitelce částku 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku 33 920 Kč uhradit v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. První splátka měla být zaplacena 7. den od uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě svým podpisem potvrdila převzetí hotovosti 20 000 Kč. Součástí smlouvy učinily strany smluvní podmínky. Ze smluvních podmínek vyplývá, že RPSN činila u půjčky na 53 týdnů 206,80 %.6. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaná nijak nezpochybnila, vyplývá, že žalovaná dosud na dluh uhradila 12 140 Kč.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení se seznamem pohledávek bylo prokázáno, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy o půjčce na žalobkyni. Následně původní věřitelka postoupení pohledávky oznámila žalované (viz předžalobní výzva spojená s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podací lístek).8. Z přehledu úrokových sazeb u úvěrů poskytovaných bankami v dubnu 2008 vyplývá, že úroková sazba u úvěrů na spotřebu pro domácnosti činila 13,22 % ročně.9. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil nic pro věc podstatného.10. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:11. Původní věřitelka podepsala s žalovanou dne , datum, smlouvu o půjčce, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované půjčku 20 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit jí zpět celkem 33 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách dle smlouvy. Původní věřitelka poskytla žalované půjčku 20 000 Kč při podpisu smlouvy. Žalovaná uhradila celkem 12 140 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.12. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a to konkrétně s § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena ještě před účinností o. z.13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.15. Podle § § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.16. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem.17. Mezi původní věřitelkou a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce dle § 657 obč. zák., na jejím základě poskytla původní věřitelka žalované půjčku ve výši 20 000 Kč. Půjčka byla poskytnuta na 53 týdnů (tj. 371 dní). Žalovaná se zavázala vrátit věřitelce půjčku ve výši 20 000 Kč a úroky (nazvané souhrnný poplatek) ve výši 13 920 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách. Úroková sazba dle smlouvy o půjčce tedy činila cca 68 % ročně. Soud dospěl k závěru, že úroková sazba ve výši 68 % ročně je v rozporu s dobrými mravy, a tudíž nebyla ujednána platně. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jak vyplývá ze statistiky České národní banky, činila v dubnu 2008 úroková sazba u úvěrů poskytovaných bankami 13,22 % ročně. Ve světle toho se jeví úrok ve výši 68 % ročně jako nemravný. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 obč. zák. pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Pokud tedy žalovaná uhradila původní věřitelce částku 12 140 Kč, uhradila tím část jistiny půjčky. Důvodný je tudíž nárok žalobkyně na úhradu zbývající jistiny půjčky ve výši 7 860 Kč, přičemž ve zbývajícím rozsahu 6 456,04 Kč musel soud žaloba zamítnout. Je přitom nerozhodné, že původní věřitelka nazvala sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák.18. V souladu s § 517 odst. 2 obč. zák. je nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení. Žalovaná se dostala do prodlení nejpozději dnem , datum, , tj. dnem následujícím od data stanoveného k úhradě poslední splátky. K tomuto datu stanovilo výši úroku z prodlení nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do , datum, . Podle tohoto nařízení zákonný úrok z prodlení činil 8,75 % ročně. Úroky z prodlení ve výši 8,75 % ročně z dlužné jistiny půjčky ve výši 7 860 Kč za období od , datum, do , datum, činí 10 257,72 Kč. Dále byly žalobkyni přiznány úroky z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 7 860 Kč od , datum, do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu musela být žaloba zamítnuta.19. Žalovaná byla ve věci úspěšnější, žádné náklady jí však nevznikly, v řízení byla nečinná. Proto soud rozhodl dle 142 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.20. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení ve smyslu položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. Povinností žalobkyně je tudíž doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč (výrok IV. tohoto rozsudku). Soudní poplatek je třeba zaplatit Okresnímu soudu v Kroměříži na účet č. , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, . V případě, že tato částka nebude ve stanovené lhůtě uhrazena, předá soud věc nejdříve po 30 dnech od uplynutí lhůty k zaplacení příslušnému celnímu úřadu k vymáhání.21. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.