10 C 324/2024-63 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se žalobou (ve znění její změny připuštěné usnesením tohoto soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ) domáhal proti žalovaným vyklizení nemovité věci (pozemků) a přiznání náhrady nákladů řízení. Uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, . , adresa, žalobce při místním šetření zjistil, že části uvedených pozemků jsou připloceny k pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Spoluvlastníky tohoto sousedního pozemku jsou žalované, které tak bez jakéhokoli právního titulu užívají připlocené části pozemků ve vlastnictví žalobce. Žalobce je před podáním žaloby kontaktoval, přičemž žalovaná 1 argumentovala tím, že spolu se svou sestrou (žalovaná 2) drží a užívají dotčené nemovitosti nerušeně již více než 30 let v domnění, že jsou řádnými držiteli i spoluvlastníky všech těchto nemovitostí, včetně částí, které žalobce požaduje vyklidit. Žalobce toto odmítl s tím, že žalované se mohly a měly seznámit se stavem zapsaným v katastru nemovitostí. Podle jeho názoru dále držba musí být pravá, poctivá a nesmí být prokázán nepoctivý úmysl. O splnění těchto podmínek mimořádného vydržení jsou dle žalobce u žalovaných pochybnosti, protože podle jeho zjištění byly v minulosti (poprvé již počátkem 90. let) kontaktovány zástupcem předchozího vlastníka pozemků parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je upozornil na to, že neoprávněně užívají části těchto pozemků. Na opakované výzvy k řešení situace nikdy žalované odpovídajícím způsobem nereagovaly. Nemohly tedy být v dobré víře, že užívají pozemky ve svém vlastnictví, o poctivosti jejich držby jsou vážné pochybnosti. Žalované navíc v daném místě ani po celou dobu nežijí, nevykonávají tak držbu nad pozemkem nepřetržitě více jak dvacet let, což zákon pro mimořádné vydržení rovněž vyžaduje.2. Žalovaná 1 k žalobě uvedla, že všechny pozemky, které mají s druhou žalovanou v podílovém spoluvlastnictví, nabyly na základě smlouvy ze dne , datum, , uzavřené mezi žalovanými a jejich rodiči. Od té doby je nerušeně drží a užívají, respektive je s jejich vědomím užívají jejich příbuzní. Předtím nemovitosti řádně a nerušeně drželi a užívali rodinní příslušníci žalovaných, a to včetně sporných připlocených částí. Oplocení bylo přitom v místě vybudováno již v 70. letech minulého století. Otec žalovaných započal držbu pozemků na základě darovací smlouvy z roku 1972. Dotčené nemovitosti takto odnepaměti tvoří jeden funkční celek, o oplocení se zmiňuje i smlouva z roku 1990, a stav je zde tedy dlouhodobý a neměnný. Podle žalované 1 neodpovídá stav zakreslený v katastrálních mapách, v nichž jsou hranice jednotlivých pozemků zakresleny vskutku odlišně, faktickému i právnímu stavu v daném místě. O stavu v katastru se žalovaná 1 dozvěděla až v roce 2024, poté, co ji kontaktoval žalobce. Do té doby držbu žalovaných nikdo nezpochybňoval, žalované neměly důvod ani povinnost si cokoli v katastru nemovitostí ověřovat. Ostatně v době, kdy držbu započaly (rok 1990), by to ani nebylo ještě technicky možné. I právní úprava byla odlišná a neexistoval zde princip materiální publicity v podobě, jak ho známe dnes. Předchozí vlastník nemovitostí, které nyní vlastní žalobce, neučinil nic, co by vedlo k závěru o absenci dobré víry či poctivosti žalovaných ve vztahu k držbě a dlouhodobému užívání oplocených nemovitostí. Předchozí vlastník žádné právní kroky k ochraně svého vlastnického práva neučinil. Žalovaná 1 uzavřela, že spolu se sestrou se staly nejpozději ke dni , datum, spoluvlastníky (každá ve výši id. ½) připlocených částí pozemků žalobce, jejichž vyklizení se žalobce domáhá touto žalobou. Tyto části pozemků v souladu se zákonem mimořádně vydržely do svého vlastnictví. Žalobce nijak neprokazuje jejich nepoctivý úmysl při převzetí držby. Poctivost držby pak vůbec není podmínkou pro mimořádné vydržení. Žalobu tak jako nedůvodnou navrhla zamítnout.3. Žalovaná 2 se k žalobě vyjádřila na jednání, přičemž uvedla, že se připojuje ke stanovisku žalované 1.4. Ze skutečností mezi účastníky nesporných a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalované jsou v katastru nemovitostí zapsané jako podíloví spoluvlastníci k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře , Anonymizováno, m2, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a současně přilehlých pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (oboje zahrada, výměra , Anonymizováno, , Anonymizováno, m2 a , Anonymizováno, m2) v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , a to na základě Smlouvy o převodu nemovitosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , smlouva darovací ze dne , datum, ; v katastru nemovitostí je rovněž dále zapsáno věcné břemeno užívání pro , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, (právo bezplatného a doživotního užívání dotčených nemovitostí). Žalovaným nemovitosti daroval jejich otec, , jméno FO, , v roce 1990, zároveň bylo ujednáno, že může i s matkou žalovaných (, jméno FO, ) nemovitosti doživotně užívat (nesporné skutečnosti; výpis z katastru nemovitostí na č. l. 35; notářský zápis ze dne , datum, na č. l. 38). Žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, o výměře , Anonymizováno, m2, a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, o výměře , Anonymizováno, m2, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, . Nemovitosti nabyl od společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se sídlem , adresa, , , adresa, , a to na základě smlouvy ze dne , datum, (nesporné skutečnosti; výpisy z katastru nemovitostí na č. l. 5 a 44; kupní smlouva ze dne , datum, na č. l. 6-7). Oplocení, které zasahuje na části pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce podle stavu zapsaného v katastru nemovitostí se v místě nachází od 70. let 20. století, vybudoval ho otec žalovaných jako jejich právní předchůdce (nesporné skutečnosti). Žalobce kontaktoval žalované dopisem ze dne , datum, a vyzval je k řešení situace, dle níž bez právního titulu užívají připlocenou značnou část pozemku žalobce parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Žalobce navrhl, že danou část žalovaným odprodá. Žalovaná 1 reagovala odmítavě s tím, že připlocenou část pozemku se sestrou nerušeně užívají více než 30 let a navrhla, aby žalobce s žalovanými učinil souhlasné prohlášení a na jeho základě by došlo k přepisu sporné části nemovitých věcí na žalované v katastru nemovitostí. Na to žalobce nepřistoupil a vyzval žalované k vyklizení nemovité věci (komunikace mezi žalobcem a žalovanými, předžalobní výzvy na č. l. 8-16).6. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil pro věc rozhodující skutečnosti. Pro nadbytečnost pak neprovedl další navržené důkazy (na některých ostatně účastníci již ani netrvali), protože skutkový stav věci byl pro rozhodnutí soudu zjištěn v dostatečné míře a další dokazování už nemohlo na tomto rozhodnutí nic změnit. Především provedení důkazu svědeckou výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , navrženého žalobcem k prokázání tvrzení, že tato osoba jako zástupce předchozího vlastníka dotčených nemovitostí (spol. , právnická osoba, .) kontaktovala vícekrát žalované s tím, že neoprávněně užívají připlocené části těchto nemovitostí, by bylo bezpředmětné a nehospodárné. Za situace, v níž žalobce ani netvrdil, že by předchozí vlastník činil právně relevantní kroky k ochraně svého vlastnického práva, čímž by jedině mohl zabránit mimořádnému vydržení připlocených částí pozemků žalovanými (k tomu více viz níže), by i případné prokázání těchto kontaktů uvedené osoby s žalovanými na věci nic neměnilo.7. Podle § 1012 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit.8. Podle § 1040 odst. 1 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.9. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Dle § 1090 odst. 1 o. z., k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1091 odst. 2 o. z. dále platí, že k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.10. Dle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní