12 C 246/2025-85 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 424 716,26 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Tvrdila, že její právní předchůdkyně – , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne 24. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 688 252 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úrok 6,90 % ročně a poplatky dle sazebníku. Jelikož žalovaný svůj závazek řádně neplnil, a to ani k písemným upozorněním, prohlásila banka k 2. 10. 2024 úvěr za splatný. Při schvalování úvěru banka posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2024 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Krom jistiny 420 962,26 Kč, kterou tvoří neuhrazený zůstatek úvěru 416 176,26 Kč a připsaný úrok 4 786 Kč, žalobkyně rovněž požaduje zaplacení poplatků ve výši 3 754 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni postoupení pohledávky ve výši 8 696,33 Kč, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení od 2. 12. 2024. Poplatky 3 754 Kč jsou složeny z nákladů spojených s prodlením za prodlení se zaplacením splátky ze 7/2024, 8/2024 a 9/2024 ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč, a dále cenou pojištění 4 x 407 Kč a 1 x 26 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla doručena žalovanému postupem dle § 50m o. s. ř.3. Soud provedl dokazování listinami založenými ve spise. Výpisem z obchodního rejstříku (č. l. 15 spisu) byla ověřena právní subjektivita žalobkyně. Smlouvou o úvěru (č. l. 16 spisu) podepsanou , právnická osoba, . a žalovaným dne 24. 7. 2018 se , právnická osoba, . zavázala poskytnout a také poskytla (vizte výpis z účtu na č. l. 65 spisu) žalovanému úvěr 688 252 Kč a žalovaný se zavázal úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 6,90 % ročně splatit v měsíčních splátkách po 8 023 Kč. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni ceny dle ceníku. Součástí smlouvy bylo ujednání o sjednání pojištění úvěru. Dle čl. 8 byla banka oprávněna prohlásit úvěr za splatný v případě prodlení se splacením 1 splátky úvěru po dobu delší 3 měsíce nebo s prodlením se splacením více než 2 splátek. Součástí smlouvy byly učiněny všeobecné obchodní podmínky a ceník. Z ceníku , právnická osoba, jsou stanoveny náklady spojené s prodlením 10 dnů na 300 Kč a s prodlením 40 a 70 dnů 900 Kč (čl. 2.2 ceníku).4. Banka posuzovala úvěruschopnost na základě sdělení žalovaného, který tvrdil měsíční příjem 27 941 Kč a výdaj 4 500 Kč, což banka ověřila z bankovního účtu žalovaného, Měsíční výdaje banka stanovila na základě interního modelu na 9 376 Kč (č. l. 64 spisu).5. Z doloženého výpisu z účtu a podkladů plateb vyplývá, že ke dni 1. 12. 2024 činil dluh žalovaného na jistině 416 176,26 Kč, na smluvním úroku 4 786 Kč, na poplatcích 3 754 Kč a na úrocích z prodlení 8 696,33 Kč.6. Výzvou ze dne 31. 8. 2024 banka vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 27 774 Kč s upozorněním, že pokud dluh neuhradí, tak banka prohlásí úvěr za okamžitě splatný. Výzvou ze dne 2. 10. 2024 banka prohlásila úvěr za splatný ke dni 2. 10. 2024. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2024 , právnická osoba, postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a postoupení oznámila žalovanému přípisem ze dne 12. 12. 2024, který byl žalovanému doporučeně odeslán dne 13 .12 2024 (vizte výzvu, oznámení o zesplatnění, smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, podací lístek). Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 28. 2. 2025 (č. l. 30-32 spisu).7. Ostatní listiny soud neposuzoval, neboť neměly pro posouzení věci význam.8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že dne 24. 7. 2018 byla mezi , právnická osoba, . a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o. z., jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky a ceník. Dle smlouvy byla sjednána úroková sazba za poskytnutí úvěru 6,90 % ročně. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti, když úvěr nesplácel řádně a včas. , právnická osoba, . dopisem ze dne 2. 10. 2024 prohlásila úvěr k tomuto dni za splatný. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena, rovněž požaduje zaplacení poplatku v celkové výši 3 754 Kč, který je tvořen cenou za sjednané pojištění za červen až říjen 2024 (4 x 407 Kč + poměrná část října 26 Kč), náklady spojenými s prodlením (1 x 300 Kč a 2 x 900 Kč); požadované poplatky jsou v souladu se smluvním ujednáním a ceníkem. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobkyně je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením dlužné částky, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.12. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyni byla přiznána náhrada za právní zastoupení advokátem, a to dle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění změn a doplňků (dále jen „advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) se sazbou mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby dle ust. § 7 bod 6 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu 10 020 Kč. Za úkony právní služby byl dále přiznán v souladu s ust. § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu 3x režijní paušál po 450 Kč, a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V neposlední řadě náklady žalobkyně představuje soudní poplatek v částce 16 989 Kč. Za doplnění žaloby ze dne 3. 10. 2025 soud žalobkyni náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť obsahem podání jsou tvrzení, která měla být učiněna již obsahem žaloby samotné.