12 C 252/2025-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2025 se žalobce domáhal vydáním předmětu úschovy – částky 11 425 Kč, která je uložena v úschově zdejšího soudu. Tvrdil, že 15. 7. 2024 přes platformu , Anonymizováno, uzavřel obchod s žalovaným 1, kdy žalovanému 1 prodal 0,, Anonymizováno, a žalovaný 1 mu za to zaplatil 11 425 Kč převodem z účtu, a to na bankovní účet , právnická osoba, – matky žalobce, který žalobce běžně používá pro vlastní transakce.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobce sdělil, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaní byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaných předpokládal, že nemají žádné námitky.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Z připojeného úschovní spisu , spisová značka, , který je soudu znám z úřední činnosti, bylo zjištěno, že usnesením policejního orgánu Policie ČR ze dne 20. 1. 2025 č. j. , Anonymizováno, byly zajištěné finanční prostředky ve výši 11 425 Kč složeny do úschovy, neboť na ně uplatňuje právo jiná osoba a existují zde pochybnosti o tom, kdo má na výše uvedenou věc vlastnické právo. Na peněžní prostředky si klade nárok žalobce, žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaná 3). Usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 29. 7. 2025 byla zamítnuta žádost žalobce, žalovaného 1 a žalované 2 o vydání předmětu úschovy, neboť účastníci nevyslovili souhlas s vydáním předmětu úschovy ostatním účastníkům.5. Z usnesení policejního orgánu Policie ČR ze dne 26. 4. 2025 č. j. , Anonymizováno, které je soudu známo z úřední činnosti, bylo zjištěno, že trestní věc podezření ze spáchání trestných činů podvodu dle § 209 odst. 1, 3 trestního zákoníku a neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea první trestního zákoníku byla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání. Z odůvodnění se podává, že z bankovního účtu žalovaného 1 bylo dne 15. 7. 2024 převedeno na bankovní účet , právnická osoba, 11 425 Kč, a to za nákup 0,76677852 , Anonymizováno, , které byly převedeny žalobcem na elektronický účet žalovaného 1. , právnická osoba, předmětný účet přenechala k ovládání synovi (žalobci). Žalovaný 1 poskytl makléři přístup ke svému počítači přes , Anonymizováno, , viděl, jak makléř na jeho počítači přistupoval na stránky , Anonymizováno, a nakupoval kryptoměny, na , Anonymizováno, viděl nákupy měny za koruny a tyto platby potvrzoval ze svého bankovního účtu.6. Uskutečnění transakce dokládá rovněž přiložená konverzace mezi žalobcem a žalovaným 1) a výpis banky o transakci.7. Ze shora provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:8. Mezi žalobcem a žalovaným 1) bylo dne 15. 7. 2024 prostřednictvím kryptoměnové směnárny , Anonymizováno, ujednáno, že žalobce převede žalovanému 1) 0,76677852 , Anonymizováno, a žalovaný 1) převede žalobci částku 11 425 Kč. Finanční prostředky byly zaslány na účet matky žalobce č. , č. účtu, , se kterým disponoval žalobce. Následně byly tyto finanční prostředky na účtu matky žalobce v rámci prověřování zajištěny. Policejní orgán usnesením ze dne 26. 4. 2025 trestní věc odložil, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání, zrušil zajištění finančních prostředků a finanční prostředky složil do úschovy soudu, neboť na peněžní prostředky si klade nárok žalobce, žalovaný 1), žalovaná 2) a žalovaná 3); žalovaní v rámci úschovního řízení nevyslovili souhlas s vydáním předmětu úschovy žalobci.9. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.10. Dle § 298 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.11. Dle § 299 odst. 1, 2 z. ř. s. byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli. Pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.12. Soud posoudil shora uvedený skutkový stav a dospěl k závěru, že žaloba na nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním předmětu úschovy je důvodná. O žalobě rozhodoval dle § 299 odst. 2 z. ř. s. místně příslušný soud, neboť právě u Okresního soudu v Kroměříži probíhá řízení o úschově pod sp. zn. , spisová značka, . V řízení bylo prokázáno, že na základě smluvního vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) se žalobce zavázal žalovanému 1) poskytnout 0,76677852 , Anonymizováno, a žalovaný 1) se zavázal za tyto uhradit žalobci částku 11 425 Kč, tyto finanční prostředky byly zaslány z účtu žalovaného 1) na účet matky žalobce, což bylo sjednané platební místo. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným 1) byla uzavřena kupní smlouva v souladu s ustanovením § 2079 odst. 1 o. z., tato smlouva je uzavřena platně, každá ze stran obdržela odpovídající protiplnění, a žalobce je tak jediným vlastníkem předmětných finančních prostředků. Žalovaný 1) s plněním souhlasil, pro účely nákupů kryptoměn zpřístupnil svůj počítač přes Anydesk a nákupům se souhlasem přihlížel, platby dokonce potvrdil na svém bankovním účtu. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce je skutečným vlastníkem předmětných finančních prostředků, a že je tedy dáno jeho právo na vydání předmětu úschovy. Proto soud nahradil souhlas všech žalovaných s vydáním předmětu úschovy žalobci.13. Výrok o tom, že žalovaní jsou povinni rovným dílem zaplatit žalobci náklady řízení, má oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř ve spojení s § 140 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení, a to ve výši 2 000 Kč za zaplacený soudní poplatek a 300 Kč coby paušální náhradu nezastoupeného účastníka za jeden úkon tkvící v podání žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř.