12 C 54/2021-47 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 59 290 Kč z důvodu, že žalovaná na základě smlouvy o nájmu bytu užívala byt v domě [adresa] [ulice] v [obec] o velikosti 1+kk. Nájemné bylo stanoveno ve výši 7 000 Kč měsíčně. Žalovaná užívala byt do 31.5.2018, od října 2017 však žalovaná nehradila nájemné, svůj dluh uznala dne 3.7.2018, částečně dluh uhradila. Poté opět žalovaná přestala nájemné platit. I přes výzvy žalobce ničeho neuhradila. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že žalobce nijak neprokázal, že by žalovaná užívala prostory na základě nájemní smlouvy, návrh žalobce je neurčitý a neprojednatelný. 3. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 14.10.2012 bylo zjištěno, že manželé [celé jméno účastníka] jako pronajímatelé uzavřeli nájemní smlouvu s žalovanou, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 19.10.2012 do 30.10.2014 s možností prodloužení o po sobě následující dva roky. Nájemné bylo stanoveno ve výši 7 000 Kč měsíčně. 4. Z předžalobní výzvy ze dne [číslo] zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení nájemného za období od listopadu 2018 do května 2019, na které vystavil žalované fakturu, a to ve stanovené lhůtě. 5. Z faktury [číslo] ze dne 2.11.2018 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za listopad 2018 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 6. Z faktury [číslo] ze dne 3.12.2018 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za prosinec 2018 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 7. Z faktury [číslo] ze dne 3.1.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za leden 2019 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 8. Z faktury [číslo] ze dne 4.2.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za únor 2019 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 9. Z faktury [číslo] ze dne 4.3.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za březen 2019 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 10. Z faktury [číslo] ze dne 2.4.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za duben 2019 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 11. Z faktury [číslo] ze dne 2.5.2019 bylo zjištěno, že žalobce vyúčtoval nájemné dle nájemní smlouvy za květen 2019 ve výši 7 000 Kč + DPH, celkem 8 470 Kč. 12. Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl prohlášen úpadek na dlužníka [celé jméno účastníka], insolvenčním správcem byl ustanoven žalobce. Součástí je i soupis majetkové podstaty, ve kterém je zahrnut pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa]. 13. Z emailové komunikace mezi žalobcem a jednatelkou žalované bylo zjištěno, že žalovaná svůj dluh ve výši 67 760 Kč uznala, byla uhrazena jedna splátka ve výši 8 470 Kč. Žalobce souhlasil se splátkovým kalendářem navrhovaným žalovanou. 14. Žádné další důkazy účastníci nenavrhovali a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a postačující k rozhodnutí ve věci. 15. Podle § 2201 o.z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 16. Podle § 2217 o.z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 17. Podle § 2246 a násl. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Neujednají-li strany výši nájemného, vznikne pronajímateli právo na nájemné v takové výši, jaká je v den uzavření smlouvy v místě obvyklá pro nový nájem obdobného bytu za obdobných smluvních podmínek. 18. Po provedeném dokazování má soud za to, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu na dobu určitou s tím, že na základě dohody se smlouva prodlužuje na po sobě jdoucí následující roky. Nájemné bylo stanoveno ve výši 7 000 Kč měsíčně. Nájemné po prohlášení úpadku na původního pronajímatele bylo součástí majetkové podstaty. Žalovaná neplatila nájem i za předchozí období, když v červnu 2018 byla žalované zaslána předžalobní upomínka, žalovaná nájemné uhradila. Žalovaná nijak neprokázala, že by byt dle nájemní smlouvy neužívala, naopak svůj dluh uznala prostřednictvím emailové komunikace jednatelky žalované s žalobcem a zavázala se jej zaplatit ve splátkách. Tvrzení žalované při jednání, že závazek byl uznán omylem, považuje soud za účelové a nijak neprokázané, navíc když právní zástupce je sám společníkem žalované a mohl tedy věc s jednatelkou projednat. 19. Soud proto vzhledem ke shora uvedenému žalobě vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou částku spolu se zákonnými úroky z prodlení dle § 1970 o.z. dle vyhl. č. 351/2013 Sb. 20. O zaplacení soudního poplatku rozhodl soud podle § 2, 11 z.č. 549/91 Sb., neboť žalobce je od poplatku osvobozen. 21. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to odměnu za dva úkony právní služby v tarifní hodnotě po 3 500 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, cestovné [obec] [obec] a zpět ve výši 928 Kč, ztráta času ve výši 400 Kč a dva úkony dle vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč, kdy účastník ještě nebyl zastoupen advokátem a 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy celkem 11 529 Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.