14 C 154/2021-49 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky uvedené v záhlaví z titulu dlužného nájemného a bezdůvodného obohacení ve výši dlužného nájemného. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci dne 19.4.2018 uzavřeli nájemní smlouvu na byt [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec]. Nájemní vztah skončil ke dni 14.10.2019. Byt byl žalobci předán dne 29.4.2021 exekutorem. Žalovaný dluží na nájemném za období 1.1.2019 do 14.10.2019 celkem částku 2 050 Kč, rovněž žalovaný získal užíváním bytu ve vlastnictví žalobce majetkový prospěch a dluží tak bezdůvodné obohacení ve výši obvyklého nájemného za období 15.10.2019 do 31.12.2019 ve výši 14 475 Kč Náklady na pevnou část nájemného a bezdůvodného obohacení činí 67 341 Kč (7 x 5 563 Kč + 5x5680 Kč) služby byly vyúčtovány částkou 36 816 Kč Náklady na bydlení za rok 2019 celkem činily 104 157 Kč, z toho bylo žalovaným uhrazeno 87 632 Kč. K vymáhání zbývá pevná část nájemného a bezdůvodného obohacení ve výši 16 525 Kč. Přes výzvu žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: -) žalobce je vlastníkem předmětného domu [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec] (prokázáno: výpisem z katastru nemovitostí), -) žalobce jako pronajímatel a žalovaný jako nájemce uzavřeli dne 19.4.2018 nájemní smlouvu na byt [číslo] o velikosti 3 +kk v domě [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec], na dobu určitou a dodatkem ze dne 27.2.2019 byl prodloužen do 30.4.2020 a skončil výpovědí nájmu ze dne 27.9.2019 ke dni 14.10.2019. Měsíční nájemné bylo pro žalované období dle evidenčního listu sjednáno ve výši 5 563 Kč měsíčně, splatné vždy do posledního dne v měsíci (čl. II.4. nájemní smlouvy) a zálohy za služby činily částku 4 140 Kč měsíčně (prokázáno: nájemní smlouvou a evidenčním listem platným od 1.5.2018). Od 1.8.2019 činila měsíční výše nájemného částku 5 680 Kč a zálohy za služby činily částku 4 140 Kč měsíčně (prokázáno: evidenčním listem od 1.8.2019). -) žalobce dal žalovanému pro neplacení nájemného výpověď z nájmu bytu dne 27.9.2019, která byla žalovanému doručena dne 14.10.2019 neboť žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce květen až srpen roku 2019 celkem ve výši 38 929 Kč (prokázáno: výpovědi z nájmu bytu včetně doručenky), byt, který byl předmětem nájmu byl předán exekučně žalobci dne 29.4.2021 (prokázáno: zápisem z jednání – exekuční předání ze dne 29.4.2021) -) žalovaný byl vyzván žalobcem k úhradě dlužné částky 20 467 Kč (16 525 Kč dlužné plnění k datu 31.10.2020 a 3 942 Kč sankce z prodlení k 31.10.2020) (prokázáno: předžalobní upomínkou ze dne 11.11.2020, rekapitulací měsíčních pohledávek, vyúčtování nájemného a služeb spojených s užíváním bytu). Všechny výše uvedené důkazy soud považuje za plně věrohodné, přičemž z ostatních listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. Soud nepřipustil další dokazování, neboť skutkový stav je zjištěn s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce je vlastníkem předmětného bytu [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec]. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva dne 19.4.2018, na dobu určitou a dodatkem ze dne 27.2.2019 byl prodloužen do 30.4.2020. Žalovaný nezaplatil nájemné za měsíce květen až srpen roku 2019 celkem ve výši 38 929 Kč. Pro neplacení nájemného byla žalovanému dána výpověď z nájmu bytu, která mu byla doručena a žalovaný ve stanovené dvouměsíční lhůtě nepodal u soudu žalobu o určení neplatnosti nájmu bytu. Žalovaný i nadále předmětný byt užíval. Žalovaný dluží na nájemném za období do 14.10.2019 celkem částku 2 050 Kč. Žalobce požaduje za období za období 15.10.2019 do 31.12.2019 bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve výši 14 475 Kč. 4. Po právní stránce soud postupoval při aplikaci ust. § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2246 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává za jeden měsíc. A dále dle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. A dle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. 5. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Ve věci bylo nepochybně prokázáno, že mezi účastníky byla dne 19.4.2018 uzavřena nájemní smlouva ve znění dodatků k této smlouvě, na základě které žalovaný užívala byt č. [číslo] v domě [adresa] v ulici [ulice a číslo], [obec]. Žalovaný neplnil své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy, když nehradil řádně sjednané nájemné. Žalobci rovněž náleží plnění z titulu bezdůvodného obohacení, neboť užíváním bytu žalobce vznikl žalovanému majetkový prospěch bez právního důvodu (§ 2991 o.z.). Za bezdůvodné obohacení lze považovat pouze ten prospěch, o nějž žalovaný na úkor žalobce zvýšil svůj majetkový stav, který se v tomto případě odvíjí od výše nájemného, které by byl žalovaný povinen zaplatit, kdyby měl platně uzavřenou nájemní smlouvu. Nájemné za měsíce říjen, listopad, prosinec 2019 činilo 5 680 Kč. Žalobce prokázal, že žalovaný dluží nájemné za období do 14.10.2019 v celkové výši 2 050 Kč, a že žalovaný užíval předmětný byt bez právního důvodu i měsíci listopadu a prosinci 2019 (2,5 x 5 680 Kč), naopak žalovaný neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil, soud proto rozhodl tak, že žalobě vyhověl. Protože žalovaný nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Příslušenství soud přiznal dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 6. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 1000 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), účast u jednání dne 9.12.2021 (§ 11 odst. 1 písm. g/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Mimosmluvní odměna za 3 úkony právní služby činí (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, účast u jednání) 3 x 1 780 Kč s § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 1 310,40 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 8 550,40 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).