18 C 270/2020-56 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. Na základě uvedené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku [částka], která představovala součet úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy v sazbě 23,72 % ([částka]), odměny za administrativní činnost ([částka]) a odměny za hotovostní inkaso splátek ([částka]). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků (tj. celkem [částka]) se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když poslední úhradu provedl dne [datum], celkem do data postoupení uhradil pouze [částka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy o půjčce postoupena na žalobce. Vedle částky [částka] (dlužná jistina ve výši [částka] + dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]) žalobce žalobou požadoval kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (smluvní úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny [částka] od [datum], tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení, tj. do [datum]), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum]), úrok 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] (den následující po dni postoupení) do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně rovněž z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím opatrovníka, který mu byl ustanoven z důvodu neznámého pobytu. Namítl zejména neplatnost ujednání o poplatku za hotovostní inkaso splátek. Uvedl, že poplatek za hotovostní režim má pokrýt náklady žalobcova právního předchůdce spojené s tím, že dlužníka pravidelně navštěvuje pracovník úvěrující společnosti, který od něho hotovostní splátku vybere. Při sjednaných 58 splátkách a poplatku za hotovostní režim ve výši [částka] činí náklad na jeden výběr [částka]. Pakliže dluh nebyl doplacen, je zjevné, že nedošlo k úhradě všech sjednaných splátek, přičemž splátky mimo rámec sjednaného splátkového kalendáře pak nasvědčují tomu, že poslední úhrady nebyly provedeny hotovostně. Poplatek za hotovostní inkaso ve výši 40 % z poskytnuté jistiny přestavuje významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele a jedná se tak o zákazné ujednání. Vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatku za hotovostní inkaso by pak mělo dojít k adekvátnímu přepočtu žalobou uplatňovaných nároků. 3. K výzvě soudu, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se účastníci nevyjádřili, proto má soud za to, že nemají námitek (§ 101 odst. 4. o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaný a právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy poskytnuta částka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal zaplatit za tuto půjčku souhrnný poplatek ve výši [částka], který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum] včetně smluvních podmínek). Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce zjišťoval příjmy a výdaje žalovaného, přičemž dospěl k závěru, že žalovaný bude schopen půjčku řádně splácet. Právní předchůdce žalobce zjistil, že v době uzavírání smlouvy žil žalovaný v nájmu, neměl žádnou jinou půjčku či spotřebitelský úvěr a pracoval na hlavní pracovní poměr jako operátor u [právnická osoba] s.r.o. s čistým příjmem ve výši [částka]. Výdaje žalovaného činily celkem [částka], z čehož [částka] připadalo na nájem/inkaso, [částka] na výdaje domácnosti a [částka] na výdaje na telefon. Použitelný příjem žalovaného tak činil [částka]. Získané informace byly ověřeny občanským průkazem žalovaného, výplatními páskami, pracovní smlouvou a nájemní smlouvou (prokázáno zákaznickou smlouvou). Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný uhradil do data postoupení částku [částka] (prokázáno přehledem plateb). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o půjčce z původního věřitele na žalobce, což bylo žalovanému sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaný byl k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzýván a byla mu stanovena lhůta k úhradě do dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Za shora uvedeného soud dospěl po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně sjednána smlouva o zápůjčce ve výši [částka]. Ve smlouvě byl sjednán poplatek výši [částka] sestávající z úroku ve výši [částka], poplatku za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Soud dospěl k závěru, že z citovaného byly platně sjednány pouze úroky. K otázce zbývajících dvou poplatků musí soud konstatovat, že tyto nejsou po právu. Administrativní poplatek není nic jiného, než skrytý úrok. Ze smlouvy ani ze smluvních podmínek nevyplývá, za co by konkrétně měl být tento poplatek vybírán. Podnikatel zcela vědomě mate spotřebitele a činí smlouvu méně srozumitelnou. Soud je přesvědčen, že takto postavené ujednání, které je způsobilé klamat spotřebitele, je neplatné. U inkasního poplatku je zcela zřejmé, za co je tento poplatek hrazen. Je však zcela zřejmé, že předchůdce žalobce postavil svůj business model na tom, že jeho klienti jsou obvykle lidé nemajetní, kteří mají problém s exekutory. Z tohoto důvodu nemají žádný účet. Předchůdce žalobce tak vstupuje do předpokladu, že jeho klienti ani fakticky nemají na výběr, zda zvolí hotovostní či bezhotovostní styk. Takovéto chování předchůdce žalobce vůči spotřebiteli nemůže požívat ochranu. 11. [ulice] smlouva o zápůjčce je smlouvou spotřebitelskou a adhezní, žalovaný v pozici spotřebitele tedy nemá možnost při kontraktačním procesu jakkoliv ovlivnit obsah smlouvy a nepodílí se tedy ani na formulaci pojmu„ poplatek“. Pokud žalobce, respektive jeho právní předchůdce, poskytuje obdobné půjčky opakovaně za účelem vytváření zisku, a pokud ve smlouvě není sjednána žádná jiná odměna nežli uvedený poplatek, nelze toto ujednání hodnotit jinak, než jako ujednání o úroku ve smyslu odměny za poskytnutou zápůjčku. 12. Ze všech výše uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žalobci nárok na poplatky za administrativní činnost a hotovostní inkaso splátek nevznikl. Takové