18 C 92/2021-29 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se svým návrhem podaným ke zdejšímu soudu domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] v 13. 45 v ulici [ulice], v obci [obec], došlo k dopravní nehodě tím, že řidič vozidla BMW, [registrační značka] při couvání narazil zadní částí vozidla do boční pravé části vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka], kdy došlo ke škodě na tomto vozidle. Žalobce vyplatil dne [datum] pojistné plnění ve v zažalované výši, a vzhledem k tomu vznikl nárok na vyplacení toho, co žalovanou plnil dle § 10 odst.1 písm. d), zákona č. 361/2000 Sb., § 10 odst.1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. 2. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 3. První jednání v této věci se konalo dne [datum]. Žaloba byla žalované řádně doručena společně s předvoláním k prvnímu jednání, včetně poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. 4. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Zároveň rozsudek nemá konstitutivní povahu, neboť jím dochází pouze k deklarování již existujícího právního vztahu mezi účastníky. 5. Žalovaná se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavila. Žalobce se k jednání dostavil a vydání rozsudku pro zmeškání navrhl. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. 6. Po právní stránce soud postupoval dle zákona č. 168/1999 Sb. dle ust. § 10 odst. písm e) Pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3. Podle ust. § 8 odst.1 Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu písemně oznámit pojistiteli, že došlo ke škodné události s uvedením skutkového stavu týkajícího se této události, předložit k tomu příslušné doklady a v průběhu šetření škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele. Dle § 8 odst. 2 Pojištěný je povinen pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že a) bylo proti němu uplatněno právo na náhradu újmy a vyjádřit se k požadované náhradě a její výši, b) v souvislosti se škodnou událostí bylo zahájeno správní nebo trestní řízení a neprodleně informovat pojistitele o jeho průběhu a výsledku, c) poškozeným bylo uplatněno právo na náhradu újmy u soudu nebo u jiného příslušného orgánu, pokud se o této skutečnosti dozví. Dle § 8 odst. 3 Pojištěný je povinen bez zbytečného odkladu doložit poškozenému na jeho žádost údaje nezbytné pro uplatnění práva poškozeného na plnění podle § 9 odst. 1, nejméně však a) své jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, b) jméno, popřípadě jména, a příjmení a bydliště, název nebo obchodní firmu a sídlo, popřípadě též místo podnikání vlastníka vozidla, c) obchodní firmu a sídlo pojistitele, popřípadě též adresu sídla pobočky pojistitele v České republice, d) číslo pojistné smlouvy a e) jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel, státní poznávací značku vozidla, kterým byla újma způsobena. 7. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Protože žalovaná nezaplatila v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Příslušenství soud přiznal, dle požadavku žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem 4 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé, výzva (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.) o) Mimosmluvní odměna za výše uvedené čtyři úkony právní služby činí 4 x [částka] (§ 7 bod 5. a.t.) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x [částka] (§ 13 odst. 4 a.t). -) [částka] jízdné vlakem [obec] [obec] a zpět -) [částka] (náhrada za promeškaný čas advokáta v délce 4 půlhodin dle § 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 adv. tarifu), -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek mimo soudní poplatek podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.