19 C 253/2020 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [příjmení] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], Level 6, 14 [příjmení] [příjmení], PSČ SLM [číslo], Maltská republika, jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [příjmení] p.l.c. přenechala žalované [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit, a to do [datum]. Žalovaná však tento dluh ani zčásti nesplnila. [příjmení] [příjmení] p.l.c. odpovídající pohledávku za žalovanou postoupila žalobci. Ani přes výzvu žalobce ze dne [datum] ji však žalovaná nesplnila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná měla v době zahájení řízení v projednávané věci bydliště na území České republiky, a proto je podle čl. 17 odst. 1 písm. c), čl. 18 odst. 2 a čl. 62 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech dána mezinárodní soudní příslušnost (pravomoc) soudů České republiky. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaná jako vydlužitelka uzavřela dne [datum] s [příjmení] [příjmení] p.l.c. jako zapůjčitelkou smlouvu o zápůjčce, kterou [příjmení] [příjmení] p.l.c. přenechala žalované [částka] a žalovaná se zavázala je vrátit do [datum]. Podpisem smlouvy o zápůjčce žalovaná potvrdila, že při jejím uzavření převzala předmět zápůjčky v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek, kterou [příjmení] [příjmení] p.l.c. jako postupitelka uzavřela se žalobcem jako postupníkem dne [datum], [příjmení] [příjmení] p.l.c. postoupila žalobci též pohledávku, která vznikla podle smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum] se žalovanou. Pro právní poměr mezi [příjmení] [příjmení] p.l.c. jako postupitelkou a žalobcem jako postupníkem smluvní strany zvolily právo České republiky. Zástupkyně žalobce vyzvala žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, dopisem ze dne [datum]. 5. Podle čl. 12 odst. [číslo] standardních podmínek úvěrové smlouvy uzavřené prostřednictvím internetu a platné pro klienty v České republice se závazkový právní poměr založený smlouvou o úvěru měl řídit právem Maltské republiky. V řízení však nevyšlo najevo, že by tyto obchodní podmínky byly ke smlouvě, kterou uzavřely právní předchůdkyně žalobce a žalovaná, přiloženy ani že by jejich obsah byl žalované znám. Nelze tedy usoudit, že by se staly součástí uzavřené smlouvy. Mimoto se měly vztahovat pouze na smlouvy uzavřené prostředky komunikace na dálku, avšak právní předchůdkyně žalobce a žalovaná smlouvu o zápůjčce uzavřely písemně. 6. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) aniž jsou dotčeny články 5 a 7 nařízení Řím I smlouva uzavřená fyzickou osobou za účelem, který se netýká její profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ spotřebitel“), s jinou osobou, která jedná v rámci výkonu své profesionální nebo podnikatelské činnosti (dále jen„ obchodník“), se řídí právem země, v níž má spotřebitel obvyklé bydliště, pokud obchodník provozuje svou profesionální nebo podnikatelskou činnost v zemi, kde má spotřebitel své obvyklé bydliště, nebo se jakýmkoli způsobem taková činnost na tuto zemi nebo na několik zemí včetně této země zaměřuje. Rozhodným hmotným právem je tedy právo České republiky. 7. Žalovaná se v uzavřené smlouvě o zápůjčce zavázala, že právní předchůdkyni žalobce vrátí předmět zápůjčky ve výši [částka] (§ 2390 o.z.). Právní předchůdkyni žalobce tak náležela pohledávka na vrácení předmětu zápůjčky ve výši [částka] na jistině, jejímž věřitelem se v důsledku jejího postoupení stal žalobce (§ 1879 o.z.). Příslušenstvím této pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobce se však úroku z prodlení za dny [datum] a [datum] nedomáhal a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 8. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšnému žalobci přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). 10. Výzvu zástupkyně žalobce žalované ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť neobsahuje žádný právní rozbor. 11. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení je peněžité plnění, které nepřevyšuje [částka] na jistině.