19 C 9/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 20 001, [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela se žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] za účelem koupě morového vozidla a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem ve výši 17, 46 % p.a., a to v osmnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný se ocitl v prodlení se splněním tohoto dluhu, a v důsledku toho dluhy založené smlouvou o úvěru dospěly dne [datum] jako celek. Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni 17 400, [částka] na jistině pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a 377, [částka] na náhradě za provizi za vymáhání této pohledávky, celkem tedy 17 777, [částka]. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyni dále v důsledku prodlení žalovaného s vrácením poskytnutých peněžních prostředků vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0, 1 % denně z částky 9 423, [částka] od [datum] do [datum], tj. 2 365, [částka], z níž však žalobkyně žádá po žalovaném jen část ve výši 2 223, [částka]. Ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne [datum], avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru, kterou dne [datum] uzavřeli žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše [částka] jako úvěr za účelem koupě osobního motorového vozidla a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 17, 46 % p.a., a to v osmnácti měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k patnáctému dni v kalendářním měsíci. 4. Z výpisu z účtu vedeného pro žalobkyni soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka]. 5. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek založených smlouvou o úvěru jako celku, a to do [datum]. Tuto výzvu žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], jak vyplývá z obálky zásilky, která ji obsahovala. 6. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci. Tuto výzvu žalovanému odeslal týž den, jak vyplývá z poštovního podacího archu a z výpisu o sledování zásilky. 7. Žalovaný jako úvěrovaný tedy uzavřel dne [datum] se žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše [částka] jako účelově vázaný úvěr a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit spolu s úrokem ve výši 17, 46 % p.a., a to v osmnácti měsíčních splátkách po [částka]. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] dne [datum]. V důsledku prodlení žalovaného s plněním ujednaných splátek vyzvala žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] ke splnění celého dluhu založeného uzavřenou smlouvou o úvěru. 8. Z úvěrových podmínek žalobkyně, ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z mandátní smlouvy ze dne [datum], z dodatku [číslo] k mandátní smlouvě ze dne [datum] ani z faktury ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 9. Přehled plateb pro smlouvu ze dne [datum] je účetním dokladem žalobkyně, který představuje jen její skutkové tvrzení. 10. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 104 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. 13. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. 14. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 18. Bez zřetele k povinnosti žalovaného jako spotřebitele poskytnout žalobkyni úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr je součástí odborné péče poskytovatele úvěru i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod. (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, uveřejněný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, roč. 2011, svazek 6, s. 604, pod [číslo]). 19. Žalobkyně sice skutkově tvrdila, že žalovaný před uzavřením smlouvy sdělil žalobkyni, že výkonem závislé práce dosahuje výdělku ve výši [částka] měsíčně a že jeho výdaje na bydlení dosahují [částka] měsíčně a ostatní výdaje [částka] měsíčně, avšak žalovaný o tom nepředložil žalobkyni žádné doklady. Údaje o příjmech a pravidelných výdajích žalovaného tedy žalobkyně neprověřila na základě dokladů, které by si vyžádala od žalovaného, nýbrž je pouze porovnala s výší životního minima a částkami vycházejícími z údajů státní statistické služby, jak žalobkyně skutkově tvrdila. 20. Žalobkyně tak před uzavřením smlouvy o úvěru neověřila údaje žalovaného o jeho pravidelných výdajích a namísto toho se omezila na použití údaje o průměrných příjmech a výdajích osob srovnatelných se žalovaným podle sdělení orgánů státní statistické služby. Nadto vycházela z neověřeného předpokladu, že žalovaný nemá žádné zvláštní výdaje, které by jeho schop