20 C 143/2021-22 — Okresní soud v Kolíně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že žalovaný byl dne [datum] v autobuse linky 118 kontrolován přepravní kontrolou, neprokázal se platným přepravním dokladem, čímž porušil své povinnosti vyplývající ze zákona a přepravního řádu. O tomto byl sepsán se žalovaným protokol o provedené přepravní kontrole a žalovanému vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Přes výzvu k úhradě žalovaný dosud zažalovanou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena. 3. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalovaného se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagoval na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. 4. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaný cestoval dne [datum] autobusem linky 118 městskou hromadnou dopravou v [obec], kde byl v 16:23 hodin na zastávce [anonymizováno] kontrolován pověřeným kontrolorem [anonymizována tři slova] [právnická osoba] Na místě kontroly nepředložil platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole [číslo] na němž byla žalovaný řádně identifikován. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Tím, že žalovaný svůj dluh nezaplatil v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 7. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), žádné takové jí však v této věci nevznikly. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně v jiném dříve zahájeném řízení požadovala po žalovaném jízdné a přirážku za jízdu bez jízdního dokladu dne 5. 5. 2021 (sp. zn. 6 C 138/2021). Nynější nárok tedy mohla uplatnit již v předchozím řízení. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.