20 C 144/2020-118 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala určení, že je dědičkou po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného] z alografní závěti ze dne [datum], jak jí uložil soudní komisař v usnesení ze dne 3. 9. 2020, č.j. [číslo jednací]. 2. Čtvrtý žalovaný již před soudním komisařem uznal závěť ze dne [datum] za pravý a platný projev poslední vůle zůstavitele a na svém stanovisku setrval i v tomto řízení. Ostatní žalovaní tak učinili až v průběhu tohoto řízení; předtím měli za to, že podpis zůstavitele na závěti není pravý. I kdyby zůstavitel závěť skutečně podepsal, v době pořízení závět nebyl v důsledku svého zdravotního stavu způsobilý pořizovat pro případ smrti. 3. Soud nařídil ve věci jednání a z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: Zůstavitel pořídil dne [datum] závěť ve formě notářského zápisu, jíž povolal svou manželku [celé jméno žalobkyně] za dědice podílu na pozemcích - parc. č. st. 11, jehož součástí je stavba [adresa], a parc. [číslo] v k. ú. [anonymizováno]. Jako náhradního dědice zůstavitel povolal druhého žalovaného (prokázáno notářským zápisem JUDr. [jméno] [příjmení], notáře ve [obec], ze dne 1. 9. 2015, [číslo jednací] a protokolem sepsaným JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum]). Dále zůstavitel pořídil dne [datum] alografní závěť, kterou povolal jako svého univerzálního dědice žalobkyni. Svědci závěti JUDr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] na listině potvrdili, že před nimi zůstavitel listinu podepsal a prohlásil, že obsahuje jeho poslední vůli (prokázáno závětí z [datum] a protokolem Mgr. [jméno] [příjmení], notáře v [obec], o zjištění obsahu závěti ze dne [datum]). Závěť předložila soudnímu komisaři žalobkyně, která uvedla, že závěť byla uložena u JUDr. [anonymizováno] (prokázáno protokoly Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o zjištění obsahu závěti a o předběžném šetření). Usnesením ze dne 3. 9. 2020, č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soudní komisař vyzval žalobkyni k podání žaloby na určení, že je dědičkou z alografní závěti ze dne [datum], ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení. 4. Z lékařské zprávy a z plné moci soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 5. Výslechy svědků [příjmení] [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] se vzhledem ke změně postoje žalovaných ukázaly jako nadbytečné. 6. Podle § 1534 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. 7. Podle § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. 8. Všichni dědicové, kteří uznali za pravý a platný projev poslední vůle zůstavitele závěť z roku 2015 sepsanou formou notářského zápisu a kteří by jinak opírali své dědické právo o zákonnou posloupnost, uznali (dodatečně v průběhu tohoto řízení) za pravý a platný projev vůle zůstavitele jeho závěť ze dne [datum]. Ta byla sepsána nikoliv vlastní rukou zůstavitele, byla jím podepsána a stvrzena dvěma svědky, před nimiž zůstavitel prohlásil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Byl tak odstraněn skutkový spor o dědické právo – to je tedy v této věci založeno na alografní závěti zůstavitele ze dne [datum]. Soud proto žalobě vyhověl a určil, že žalobkyně je dědičkou zůstavitele ze zmíněné závěti. 9. Žalobkyně se vzdala práva na náhradu nákladů řízení, na kterou by jinak měla právo (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.