11 C 158/2022-34 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 53 039,12 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že nabyl pohledávku za žalovaným na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo], [země] jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa žalobkyně], IČ [číslo], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 53 039,12 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum]. Úvěr byl poskytnut z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne [datum]. Pro případ, že by soud neuznal nárok žalobce z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalobce požadoval přiznání pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení v části nesplacené jistiny. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný měli uzavřít dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které měl být žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 40 000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] s tím, že úvěr měl být vrácen do [datum]. Z předložených listin ke smlouvě není zřejmé, že žalovaný s předchůdcem žalobce smlouvu o tomto obsahu uzavřel. Z listin a vyžádané zprávy od [právnická osoba] ze dne [datum] však bylo zjištěno, že na bankovní účet žalovaného byla od předchůdce žalobce dne [datum] připsána částka 30 000 Kč a dne [datum] částka 10 000 Kč. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka z nesplaceného úvěru ze společnosti [právnická osoba] na žalobce, jak vyplývá z předloženého seznamu postoupených pohledávek a písemného oznámení o postoupení pohledávky žalobci. 5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Skutečnost, že předchůdce žalobce poukázal žalovanému na účet částku 40 000 Kč, nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně přijal nabídku na uzavření smlouvy o úvěru o obsahu, jak je žalobce vylíčil v žalobě. V řízení však vyšlo najevo, že právní předchůdce poskytl žalovanému částku 40 000 Kč, avšak žalobci se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Dopisem ze dne [datum] zástupce žalobce vyzval žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to ve lhůtě do 3 dnů od doručení výzvy. 9. Nedošlo-li mezi předchůdcem žalobce a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru, představuje částka 40 000 Kč, kterou právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobci jako právnímu nástupci vydat (§ 2991 o.z.). Žalovaný je povinen zaplatit žalobci kromě dlužné částky 40 000 Kč i zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 vl. nař. č. 351/2013 Sb., jdoucí od [datum] (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě) do zaplacení. Soud proto v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II). 10. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení procesně úspěšný ohledně částky 40 000 Kč s úrokem z prodlení, ohledně zbývající částky 13 039,12 Kč s úrokem z prodlení byla jeho žaloba jako nedůvodná zamítnuta. Procesní úspěch žalobce činil 75 %, neúspěšný byl ve výši 25 %, náleží mu proto náhrada nákladů řízení v poměru 50 %. Žalobci vznikly náklady za právní zastoupení ve věci za 2 úkony právní služby po 3 260 Kč a jeden úkon po 1 630 Kč dle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., 3 režijní paušály po 300 Kč dle téže vyhl., 21 % DPH advokáta ve výši 1 900,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a 2 122 Kč za zaplacený soudní poplatek, tj. celkem 13 072,50 Kč, z toho 50 % představuje částku 6 536,25 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.