12 C 241/2022-38 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se domáhal zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím z důvodu, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč, v hotovosti, který se žalovaná zavázala zaplatit počínaje dnem 26. 12. 2016 ve splátkách po 780 Kč týdně, spolu se sjednanými úroky. Žalovaná svůj závazek nesplnila, ocitla se v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobci. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., když účastníci po výzvě soudu dle § 101 odst. 4 nevyjádřili ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem. Z rámcové smlouvy o úvěru ze dne 19. 12. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 26 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit v týdenních splátkách po 780 Kč, spolu se sjednanými úroky a poplatky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba], postoupil pohledávku za žalovanou žalobci, postoupení bylo žalované oznámeno dne 12. 2. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dlužné částky. Účastníci nenavrhovali žádné další důkazy a shora provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné a zcela postačující k rozhodnutí ve věci. Podle § 2395 o.z. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce neprokázal konkrétní smlouvou poskytnutí úvěru a soud proto posoudil věc jako bezdůvodné obohacení v souladu s § 2991 a násl. o.z., žalované proto uložil zaplatit žalobci jistinu ve výši 10 000 Kč, které žalovaná prokazatelně od právního předchůdce žalobce obdržela a přes výzvy žalobce dlužnou částku neuhradila. Zároveň přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši v souladu s § 1968 o.z. dle vl. nař. č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího poté, kdy měla být jistina splacena. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. v souladu s § 14b zák. č. 177/96 Sb. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby v tarifní hodnotě po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč, 21% DPH advokáta dle § 137 odst. 3 o.s.ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tedy celkem 2 252Kč. V této výši byla žalobci náhrada nákladů řízení přiznána.