14 C 165/2022-18 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne 10. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli kromě jistiny i úroky ve výši 164 928 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 18 000 Kč v 36 měsíčních splátkách po 9 248 Kč do 18. 10. 2022. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas, celkem uhradila 57 740 Kč. Z důvodu prodlení se splácením právní předchůdce žalobce dluh zesplatnil dopisem ke dni 22. 4. 2021. Žalobce požaduje zaplatit částku 92 260 Kč jakožto dlužnou jistinu spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 304,58 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 9. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila. Žalobce odvozuje svou aktivní legitimaci ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 9. 2021 mezi ním a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K výzvě soudu, zda účastníci souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaná nevyjádřila, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), žalobce s uvedeným postupem vyjádřil souhlas již v podaném návrhu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli 10. 10. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] sjednali pevný úrok, poplatky, výši pravidelných měsíčních splátek a další smluvní podmínky (prokázáno smlouvu o úvěru [číslo] dne 10. 10. 2019). Žalovaná na tuto smlouvu čerpala částku 150 000 Kč, doposud žalovaná uhradila částku 57 740 Kč (prokázáno výpisem z účtu [anonymizována tři slova] za období od 1. 10. 2019 do 31. 10. 2019). Protože žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, využil právní předchůdce žalobce svého práva ze smlouvy a dopisem ze dne 22. 4. 2021 pohledávku zesplatnil (prokázáno oznámením o zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne 22. 4. 2021). Pohledávka byla dne 8. 9. 2021 smluvně postoupena na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 9. 2021). Postoupení bylo žalované oznámeno (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 5. 10. 2021, podacím lístkem ze dne 5. 10. 2021). Žalobce uplatňuje vedle jistiny 92 260 Kč úroky z prodlení. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 13. 1 2022 (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 13. 1. 2022, podacím lístkem ze dne 14. 1. 2022). 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Žalovaná a původní věřitel (poskytovatel úvěru) uzavřeli 10. 10. 2019 smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.; původní věřitel v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, nutno posoudit s ohledem na datum uzavření smluv o zápůjčce rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) – srov. § 2 odst. 1 z. s. ú. 7. Poskytovatel úvěru byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 z. s. ú.), přičemž porušení této smlouvy má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o. z.) – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18, neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 8. Žalobce v žalobě neuvedl žádná relevantní tvrzení o tom, jakým způsobem jeho právní předchůdce provedl před uzavřením smlouvy posouzení úvěruschopnosti žalované a sám v žalobě uvedl, že požaduje pouze zaplacení částky představující bezdůvodné obohacení. Z toho důvodu soud žalobce nevyzýval k doplnění žaloby o tvrzení, jakým konkrétním způsobem byly před poskytnutím úvěru prověřeny majetkové a výdělkové poměry žadatele a aby k doplněným tvrzením označil a předložil důkazy. 9. Žalovaná dosud na smlouvu uhradila částku 57 740 Kč, kterou žalobce zcela započetl na jistinu a požaduje tak rozdíl mezi poskytnutou částkou a částkou, která byla žalovanou uhrazena. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že nárok žalobce tak, jak byl žalobou uplatněn, je dán, proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení soud přiznal žalobci v zákonné výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 3 691 Kč (zaplacený soudní poplatek), o) Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 4 820 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). -) 3 225,60 Kč (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 22 276,60 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právních služby.