14 C 175/2022-26 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]), uzavřeli dne 18. 12. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit smluvnímu věřiteli celkem částku ve výši 12 500 Kč, a to 21. 3. 2019. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Žalobce požaduje zaplatit částku 12 500 Kč jakožto dlužnou jistinu 10 000 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 500 Kč, a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ani přes výzvy dlužnou částku neuhradila. Žalobce odvozuje svou aktivní legitimaci ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi poskytovatelem úvěru a žalobcem ze dne 19. 11. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. K projednání věci soud nařídil jednání. Žalobce se omluvil a výslovně souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, žalovaná se z jednání rovněž omluvila, nepožádala o odročení jednání. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav: 5. Z listinných důkazů má soud prokázáno pouze tolik, že předchůdce žalobce zaslal žalované dne 18.12.2018 na bankovní účet částku 10 000 Kč, dále že dne 19.11.2021 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem (prokázáno uvedenou smlouvou), což bylo oznámeno žalované přípisem ze dne 3.12.2021 (prokázáno uvedeným přípisem), a že žalovaná byla vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě žalované částky (prokázáno výzvou právního zástupce žalobce ze dne 3.12.2021 včetně poštovního podacího archu). 6. Naopak soud nemá za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla uzavřena předložená smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 18.12.2018 a dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru. Žalobce sice předložil uvedenou smlouvu, na základě které žalovaná čerpala peněžní prostředky, ale ta není podepsaná žádnou ze smluvních stran. Rovněž nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce a žalovaná dokončili kontraktační proces pomocí prostředků komunikace na dálku. Rovněž z provedeného dokazování nevyplývá, že by předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalované. Na smlouvě předložené žalobcem, není podpis žalované, je na ní pouze uvedeno jméno žalované, datum. Žalobce nenavrhl žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že předchůdce žalobce a žalovaná pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě by na žádost žalovaného byly poskytnuty finanční prostředky. Z žalobcem předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru, nevyplývá, že by tato smlouva byla ze strany žalovaného podepsána, ať už fyzicky, nebo pomocí prostředků komunikace na dálku. 7. Soud zdůrazňuje, že sporné řízení je ovládáno zásadou projednací, která spočívá v tom, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní mají účastníci již v žalobě (§ 79 odst. 1 o.s.ř.). Následky spojené s nesplněním povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v podobě věcně nepříznivého rozhodnutí nese účastník, který tyto povinnosti v potřebném rozsahu nesplnil. K ústnímu jednání se za žalobce k jednání nikdo nedostavil. Svou zcela dobrovolnou nepřítomností u ústního jednání se tak žalobce připravil o poučení dle ustanovení § 118a, §118b a § 119a o.s.ř., neboť tato povinnost soudu směřuje toliko vůči účastníkům, kteří jsou u jednání přítomni. Adresáty tohoto poučení tedy nejsou ti účastníci, kteří se jednání nezúčastnili, a to bez ohledu na to, z jakého důvodu. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a, §118b a § 119a o.s.ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání. Na tom nic nemění ani znění omluvy zástupce žalobce (uvedený přípis č. l. 25), že žádá o sdělení,„ pokud by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět,…v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí soudu aby byl před jednáním vyzván pro doplnění tvrzení a důkazních návrhu, aby mu byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta“. 8. Konečně nelze ani argumentovat, že se jedná o překvapivé rozhodnutí za situace, kdy byl v řízení nejprve vydán platební rozkaz. Platební rozkaz je vydáván toliko na základě splněné povinnosti tvrzení. K důkazům připojeným k žalobě nebo v žalobě označeným se přihlížet nemůže, tyto důkazy se před vydáním platebního rozkazu neprovádějí, tím méně se pak může hodnotit, zda žalobce splnil svou povinnost důkazní a unesl důkazní břemeno. 9. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření smlouvy o úvěru, musí se smluvní strany vyrovnat podle principů bezdůvodného obohacení, neboť žalovanému bylo plněno na základě neplatného právního důvodu (§ 2991 a násl. o. z.). Podle § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobce tak má nárok na vrácení poskytnuté částky ve výši 10 000 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.). Lhůta k plnění byla určena standardní podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce měl úspěch jen částečný, a to v 80%. Má tak nárok na uhrazení poměrné (60%) části nákladů řízení. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) 800 Kč (zaplacený soudní poplatek), -) představující odměnu advokáta a paušální náhradu jeho hotových výdajů. Soud aplikoval k určení výše těchto položek § 14b adv. tarifu, neboť návrh byl podán na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč. Advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), návrh ve věci samé, výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d/; vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 300 Kč (§ 14b odst. 1 písm. c) bod 2 adv. tarifu), celkem 900 Kč. o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) adv. tarifu), celkem 300 Kč -) 252 Kč coby náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Žalobce měl v projednávané věci úspěch v rozsahu 80% a žalovaná 20%. Celkové náklady řízení žalobce činí 2252 Kč, žalobci tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60% z této částky, tedy 1 351 Kč a to k rukám svého zástupce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).