17 C 18/2022-24 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřeli dne 12. 10. 2007 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli částku v pravidelných týdenních splátkách po 615 Kč. Žalovaný však nesplácel řádně a včas, splatil celkem 1 650 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem došlo k postoupení pohledávky na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalobce požadoval po žalovaném nesplacené jistiny a úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), žalovaný po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil ve stanovené lhůtě nesouhlas s tímto postupem, žalobkyně předem souhlasila. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 12. 10. 2007 má soud za prokázané, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 15 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, což podpisem stvrdil. Zavázal se splácet v týdenních splátkách. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, kde si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé celkové částky půjčky. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu pohledávek má soud za prokázané, že tyto pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni a z dopisu ze dne 6. 1. 2021 má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužných částek, což bylo prokázáno výzvou a podacím lístkem. 4. Ohledně skutkového stavu tak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce, žalovaný převzal půjčenou částku 15 000 Kč v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky. Dále si strany ujednaly, že pokud žalovaný neuhradí včas splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl marně vyzván právním zástupcem žalobce k úhradě dlužných částek. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil. 5. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků při aplikaci ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. tak, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce v souladu s ust. § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obč. zák. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 517 odst. 2 obč. zák. jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Žalovaný nesplácel půjčenou částku řádně a včas, splatil celkem 1 650 Kč, zbývá uhradit částku ve výši rozdílu mezi půjčenou částkou a vrácenými prostředky. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, žalobkyně prokázala všechny potřebné skutečnosti, poskytnutí půjčené částky 15 000 Kč i postoupení pohledávky a oznámení této skutečnosti žalovanému, marné výzvy žalovanému k zaplacení. Proto soud žalobě zcela vyhověl. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobci též požadované příslušenství ve formě úroků z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák., ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.) 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a uložil žalovanému, aby zcela úspěšné žalobkyni nahradil náklady řízení v částce 2 252 Kč, která je tvořena soudním poplatkem 800 Kč, 3 úkony po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 252 Kč. Podmínky § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 7. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.