17 C 206/2022-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 598,80 Kč. Uvedla, že uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru dne [datum] a poskytla žalovanému úvěr. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný načerpal částku ve výši 59 801,38 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelně měsíční splátkou spolu s úrokem, splátka byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný však řádně nesplácel, celkem uhradil 89 884 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni [datum] a žalobkyně požaduje 22 042,80 Kč na jistině, 196 Kč na poplatcích, 260 Kč na smluvní pokutě, 3 997,81 Kč na kapitalizovaném úroku, 100 Kč na nákladech na vymáhání. Požadovala i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v rámci omluvy z jednání nařízeného na den [datum] požádal o umožnění úhrady dluhu ve splátkách ve výši 2 000 Kč až 3 000 Kč z důvodu omezeného výdělku pro častou nemocnost. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše 50 000 Kč, žalovaný se zavázal jej splácet spolu s úroky 38,3 % ročně měsíční splátkou v minimální výši 4 % z dlužné částky. Žalovaný o své osobě uvedl, že je svobodný, má jedno dítě a bydlí u rodičů. Jeho měsíční příjem je 30 000 Kč, má středoškolské vzdělání. Dále uvedl, že hradí splátky ve výši 4 500 Kč. Z úvěrových podmínek soud nezjistil pro věc podstatné skutečnosti. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání za měsíc srpen 2013 29 915 Kč, za měsíc září 2013 26 366 Kč a za měsíc říjen 2013 23 779 Kč. Z přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2012 pak má soud za prokázané, že vyměřovací základ žalovaného ze zaměstnání činil 565 718 Kč. Z výzvy ze dne [datum] a [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, že žalovaný splatil celkem 89 884 Kč. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně na základě smlouvy z [datum] poskytla žalovanému úvěr, který žalovaný čerpal v celkové částce 59 801,38 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr řádně splácet pravidelnými splátkami. Žalobkyně zjišťovala osobní poměry žalovaného a ověřila výpisy z jeho účtu. Žalovaný nesplácel řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a žalovaného upomínala. 5. Podle § 497 zák. č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků při aplikaci ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen obch. zák. Žalovaný řádně nesplácel splátky, ke kterým se zavázal, věřitel byl proto oprávněn požadovat celý dluh i se sjednaným úrokem. Protože je žalovaný v prodlení se splácením peněžitého závazku, je oprávněný i nárok na zákonný úrok z prodlení a náklady na vymáhání. Soud posuzoval z úřední povinnosti, zda žalobkyně jako věřitel řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá vzhledem k datu uzavření smlouvy zákon o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb. v § 9, a dospěl k závěru, že v tomto případě žalobkyně, vzhledem ke skutečnostem žalovaným uvedeným, její kladné vyhodnocení žádosti o úvěr soud hodnotí jako odpovídající, z obstaraných výpisů z účtu nebyl důvod mít pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet, příjmy měl dostačující, byl svobodný a s jedním dítětem. Podmínky úvěru soud zhodnotil jako přiměřené, výše smluvního úroku byla shledána jako ještě přiměřená pro poskytnutí bezúčelového krátkodobého nebankovního úvěru. Žalovaný na svou obranu nic netvrdil, pouze požádal o možnost splátek, žaloba byla shledána jako důvodná a soud ji vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobkyni zaplatil dle § 2395 o.z. nesplacenou jistinu, poplatky, smluvní pokutu, úrok snížený na výši zákonného úroku z prodlení a zákonný úrok z prodlení ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a uložil žalovanému, aby zcela úspěšné žalobkyni nahradil náklady řízení v částce 2 356 Kč, která je tvořena soudním poplatkem 904 Kč, 3 úkony podle § 14b odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále jen „advokátní tarif“, 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. v částce 252 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně coby advokáta. 8. Soud postupem podle § 160 odst. 1 o.s.ř. určil, že peněžité plnění, k němuž je žalovaný povinen vůči žalobkyni, může být zaplaceno v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč a náklady řízení pak do šesti měsíců od právní moci rozsudku, jak je ve výroku rozsudku stanoveno.