18 C 186/2022-27 — Okresní soud v Kolíně

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný je bývalým nájemcem bytu [číslo] na adrese [adresa žalované], poté bez nájemní smlouvy. Byt byl předán žalobci exekutorem dne [datum]. Vymáhána částka ve výši [částka] s příslušenstvím je a dlužná pevná část bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení za období kalendářního roku 2020 (od leden 2020 až červen 2020 ve výši [částka]), dále [částka] jako nedoplatek z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu od leden 2020 až červen 2020. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. První jednání v této věci se konalo dne [datum]. Žaloba byla žalovanému řádně doručena společně s předvoláním k prvnímu jednání, včetně poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Zároveň rozsudek nemá konstitutivní povahu, neboť jím dochází pouze k deklarování již existujícího právního vztahu mezi účastníky. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobce (resp. jeho právní zástupce) se k jednání dostavil a vydání rozsudku pro zmeškání navrhl. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil dle ust. § 2201 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Protože žalovaný nezaplatil své dluhy v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Příslušenství soud přiznal, dle požadavku žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky: -) [částka] (zaplacený soudní poplatek), -) Advokát žalobce učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu, dále jen „a.t.“), návrh ve věci samé, (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), účast na jednání soudu dne [datum] (§ 11 odst. 1 písm. g/ a.t.) o) Mimosmluvní odměna za výše uvedené tři úkony právní služby činí 3 x [částka] (§ 7 bod 5. a.t.) o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 3 x [částka] (§ 13 odst. 4 a.t). -) [částka] (náhrada za 21% daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek mimo soudní poplatek podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.