18 C 297/2021-28 — Okresní soud v Kolíně

Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal zaplacení zažalované částky s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný je bývalým nájemcem bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Nájemní vztah vznikl uzavřením smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] na dobu určitou od [datum] do [datum]. Byt byl předán žalobci nájemcem dne [datum]. Vymáhána částka ve výši [částka] s příslušenstvím je dlužná pevná část nájemného se zákonným úrokem z prodlení za období kalendářního roku 2014 od [datum] do [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. Podle § 153b odst. 1 o.s.ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Podle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír, nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. První jednání v této věci se konalo dne [datum]. Žaloba byla žalovanému řádně doručena společně s předvoláním k prvnímu jednání, včetně poučení o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. V dané věci je možno uzavřít smír, neboť se jedná o závazek z dvoustranného smluvního závazkového vztahu, který si mohou účastníci svými dispozitivními úkony upravit. Schválení smíru by nebylo v rozporu s právními předpisy. Zároveň rozsudek nemá konstitutivní povahu, neboť jím dochází pouze k deklarování již existujícího právního vztahu mezi účastníky. Žalovaný se k prvnímu jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobce (resp. jeho právní zástupce) se k jednání dostavil a vydání rozsudku pro zmeškání navrhl. Tvrzení žalobce obsažená v žalobě se tak považují za nesporná. Po právní stránce soud vztah účastníků posoudil dle ust. § 2201 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, přičemž bezdůvodně se obohatí podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Na základě výše uvedeného tedy soud dospěl k závěru, že jsou naplněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání. Protože žalovaný nezaplatil své dluhy v termínu splatnosti, dostal se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Příslušenství soud přiznal, dle požadavku žalobce. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Jde o řízení, jehož předmětem je zaplacení částky nepřesahující [částka], zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”) při tarifní hodnotě [částka]. Jde o odměnu za dva úkony před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) po [částka] s náhradou hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 1 písm. a) a odst. 5 písm. a) a.t., odměnu za jeden úkon po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne [datum]) ve výši [částka] dle § 7 bod 5 a.t. s náhradou hotových výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a.t. a o daň z přidané hodnoty ve výši [částka] (21 % z nákladů zastoupení, tj. z částky [částka]). Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to k rukám právního zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Pokud se podrobí přisouzená částka testu proporcionality, přiměřenosti a účelnosti (viz rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 a další rozhodnutí ve věci náhrady nákladů civilního řízení) má soud za to, že obstojí, když odráží jak povahu uplatněného nároku i jeho výši v návaznosti na počet úkonů právní služby.