19 C 191/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že žalovaný porušil smluvní přepravní podmínky žalobkyně tím, že se dne [datum] po nástupu do vozidla městské hromadné dopravy na lince provozované žalobkyní na výzvu osob pověřených žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem. Z tohoto důvodu mu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], celkem tedy [částka], které však ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 13. 7. 2022, č.j. 19 C 191/2021 – 16, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalovaný dne [datum] nastoupil do vozidla žalobkyně na lince metra C, aniž by se z příčin na své straně prokázal platným jízdním dokladem. Pověřená osoba žalobkyně jej vyzvala k zaplacení jízdného, jehož výše činila [částka], a přirážky k jízdnému, která podle čl. 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek žalobkyně účinných od [datum] činila [částka]. Zástupce žalobkyně žalovaného dopisem ze dne [datum] znovu vyzval ke splnění těchto pohledávek, avšak bezvýsledně. 5. Žalovaný z příčin na své straně nastoupil do drážního vozidla žalobkyně bez platného jízdního dokladu. Nástupem do drážního vozidla, popřípadě již vstupem žalovaného do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem, vznikla mezi účastníky řízení smlouva o přepravě osoby (čl. 2 odst. 1 smluvních přepravních podmínek žalobkyně účinných od [datum], § 2550 o.z.). Z tohoto důvodu vznikla žalovanému dne [datum] povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] na jízdném a [částka] na přirážce k jízdnému (§ 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 odst. 6 nařízení vlády č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), celkem tedy [částka]. 6. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). 7. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně procesně úspěšné žalobkyni přísluší právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem v celkové výši [částka] (tři úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu a výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). 9. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.