19 C 192/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se vůči žalované domáhal vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení. V žalobních důvodech uvedl, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne [datum] a jejich zaniklo rozvodem dne [datum]. Předmětem vypořádání zaniklého společného jmění účastníků řízení byly pozemková parcela p. [číslo] stavební parcela p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle, a dluh vůči [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], založený smlouvou o úvěru ze dne [datum]. 2. Žalovaná se ve vyjádření k žalobě postavila na stanovisko, že nemovité věci, jejichž vypořádání se žalobce domáhá, nabyla před vznikem manželství do svého výlučného vlastnictví a že rovněž před vznikem manželství uzavřela smlouvu o úvěru, která založila dluh, jehož vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá. Uvedené nemovité věci ani dluh proto nejsou součástí zaniklého společného jmění účastníků řízení. 3. Soudu je z jeho činnosti známo, že manželství účastníků řízení vzniklo dne [datum] a zaniklo dne [datum]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Třebovle, list vlastnictví [číslo] soud zjistil, že žalovaná je výlučnou vlastnicí pozemkové parcely p. [číslo] stavební parcely p.č. st. 248, jejíž součástí je budova [adresa], obě katastrální území Třebovle. Vlastnické právo k těmto nemovitým věcem nabyla na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ke dni [datum]. 5. Ze smlouvy o úvěru, kterou [právnická osoba], jako věřitelka uzavřela dne [datum] se žalovanou jako dlužnicí, soud zjistil, že se [právnická osoba], zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky až do výše 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit společně s ujednaným úrokem. 6. Manželství účastníků řízení tedy trvalo od [datum] do [datum]. Před jeho vznikem žalovaná dne [datum] nabyla vlastnické právo k pozemkové parcele p. [číslo] stavební parcely p.č. st. 248, obě katastrální území Třebovle. Dne [datum] uzavřela s [právnická osoba], smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí [právnická osoba], poskytla peněžní prostředky ve výši 800 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit. 7. Z dohod o změně smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 8. Soud zamítl návrh žalobce na provedení důkazu výslechem účastníků řízení, rozsudkem Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 12. 2020, č.j. 12 C 124/2020 – 33, kupní smlouvou ze dne [datum], zástavní smlouvou ze dne [datum], výzvou zástupce žalobce žalované ze dne [datum] a znaleckým posudkem a návrh žalované na provedení důkazu výslechem žalované a smlouvou o úvěru ze dne [datum], protože již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Výslech účastníků řízení pak nadto není přípustný, neboť jej žalobce ani žalovaná nenavrhli k prokázání skutkových tvrzení, jež by nebylo možné prokázat jinak (§ 131 odst. 1 o.s.ř.). 9. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se podle § 3028 odst. 2 o.z. ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého. 11. Podle § 709 odst. 1 písm. b) a d) o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, a co nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví. 12. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 13. Je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se podle § 736 věta první o.z. likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. 14. Nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741 o.z., použijí se podle § 742 odst. 1 o.z. pro vypořádání tato pravidla: podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 15. Pozemky, jejichž vypořádání se žalobce v projednávané věci domáhá, nabyla manželka do svého výlučného vlastnictví před vznikem manželství. V době před vznikem manželství rovněž pouze manželce vznikly dluhy založené smlouvou o úvěru, kterou dne [datum] uzavřela s [právnická osoba] V poměrech právní úpravy účinné před [datum] proto nešlo o součást společného jmění manželů a tyto věci ani dluhy se součástí společného jmění manželů nestaly ani po [datum]. 16. To platí i pro budovu [adresa], která je součástí stavební parcely p.č. st. 248, katastrální území Třebovle. Je tomu tak proto, že i v rovině vlastních skutkových tvrzení žalobce uvedená stavba vznikla jako samostatná věc v právním smyslu před vznikem manželství účastníků řízení, neboť ji začali obývat již v dubnu 2008. Pro posouzení okamžiku vzniku stavby jako věci byl totiž rozhodný okamžik, v němž je stavba vybudována minimálně do takového stadia, od něhož počínaje všechny další stavební práce směřují již k dokončení takto druhově i individuálně určené věci. Tímto minimálním okamžikem je u nadzemních staveb, kterou je i posuzovaná budova, stav, kdy je již jednoznačně a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. Od tohoto okamžiku, v němž se již vytvořila i vlastnická práva ke stavbě, jsou pro takto vytvořenou oblast vlastnických vztahů veškeré další stavební práce bezvýznamné, i když náklady na ně mnohonásobně převýší náklady již vynaložené (tak již rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 3 Cdo 95/92, uveřejněný v časopisu Právní rozhledy, roč. 1994, [číslo] s. 124 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 22 Cdo 2534/2000, uveřejněný v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck pod poř. [číslo]). Vznikla-li proto uvedená stavba před vznikem manželství účastníků řízení, nemohli ji nabýt do svého společného jmění manželů. 17. Pro úplnost soud připomíná, že v řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví (i společného jmění manželů) může vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2881/2008, uveřejněné v časopisu Právní rozhledy, roč. 2011, [číslo] s. 868). Předchozí praxe, která umožňovala kdykoliv během řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů navrhnout nové položky k vypořádání, vycházela ze starší úpravy, která předpokládala, že soud z úřední povinnosti pátrá po majetku v bezpodílovém spoluvlastnictví a že je povinen vypořádat jeho celou masu. Tento názor, který v praxi mimo jiné vedl k neúměrnému prodlužování sporů, neboť umožňoval neomezené rozšiřování vypořádávaného majetku, je však neudržitelný vzhledem k nové hmotněprávní úpravě vycházející zejména z posílení dispozitivního charakteru norem upravujících vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů (nyní společného jmění manželů) a také k vzhledem k uplatnění zásad projednací a dispoziční v občanském soudním řízení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1192/2007, uveřejněný v Souboru civilních rozho