19 C 20/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit společně s úrokem („ poplatkem za poskytnutí“) ve výši [částka] a„ poplatkem“ za spěšnou výplatu poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka], a to do [datum] Vedle toho vzniklo žalobkyni právo na zaplacení„ poplatku“ za odložení splatnosti úvěru do [datum] ve výši [částka],„ poplatku“ za odeslání krátké textové zprávy ze dne [datum] ve výši [částka] a na úhradu„ účelně vynaložených nákladů“ spojených s vymáháním pohledávky ve výši po [částka] měsíčně za období dubna a srpna 2021, tj. celkem [částka]. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 % z jistiny pohledávky na vrácení poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka], tj. [částka]. Žalobkyně tak má za žalovaným pohledávky v celkové výši [částka] na jistině. Příslušenstvím těchto pohledávek žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum], tj. 16, [částka], a od [datum] do zaplacení. Žalovaný je nesplnil ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému částku ve výši [částka] poté, co jí žalovaný zaplatil [částka]. Žalobkyně však k výzvě obsažené v usnesení ze dne 13. 1. 2022, č.j. 19 C 20/2022 – 15, navrhla k prokázání svého skutkového tvrzení, že účastníci řízení pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě by žalobkyně na žádost žalovaného tuto částku žalovanému poskytla a žalovaný by se zavázal ji vrátit společně s úrokem („ poplatkem za poskytnutí“) ve výši [částka] a„ poplatkem“ za spěšnou výplatu poskytnutých peněžních prostředků ve výši [částka], a to do [datum], vlastní záznamy o výměně krátkých textových zpráv mezi účastníky řízení, které však potud mají význam jen skutkového tvrzení žalobkyně. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne [datum] žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši [částka] poté, co jí žalovaný zaplatil [částka], nedostačuje k závěru, že účastníci řízení vskutku uzavřeli smlouvu o úvěru. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. 5. Nedošlo-li mezi účastníky k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou žalobkyně poukázala dne [datum] žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat (§ [číslo] odst. 1 a § 2991 odst. 2 o.z.). 6. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 13, [částka], a od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalovaného se pojí s výzvou zástupce žalobkyně ze dne [datum] ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci (§ 1958 odst. 2 o.z.). 7. Soud žalobu naopak zamítl, pokud se žalobkyně domáhala zaplacení částky převyšující pohledávku na vrácení bezdůvodného obohacení, tj. co do [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. 3, [částka], a od [datum] do zaplacení. 8. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 9. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 80 % a žalovaný v rozsahu 20 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení 3 013, [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do 739, [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 60 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 60 %, tj. [částka]. 10. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se neobsahuje žádný právní rozbor. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 11. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou zjevně založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.