19 C 276/2021 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovaným jako úvěrovaným pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal je společně s úrokem ve výši [částka] a„ poplatkem za službu presto“ ve výši [částka] vrátit do [datum]. Žalovaný však tyto dluhy ani přes výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] nesplnil. Jejich příslušenstvím je tak úrok z prodlení v zákonné výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] poukázala žalovanému částku ve výši [částka]. Týž den zaplatil žalovaný žalobkyni [částka]. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 1. 12. 2021, č.j. 19 C 276/2021 – 15, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaný prostřednictvím internetových stránek žalobkyně nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, kterou by se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný by se zavázal tyto peněžní prostředky společně s úrokem ve výši [částka] a„ poplatkem“ za spěšné poskytnutí peněžních prostředků ve výši [částka] vrátit do [datum]. Se zřetelem k tomu, že se žalobkyně jednání konaného dne [datum] neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. [jméno] okolnost, že žalobkyně poukázala žalovanému částku ve výši [částka] poté, co jí žalovaný zaplatil [částka], nedostačuje k závěru, že žalovaný skutečně nabídl žalobkyni uzavření smlouvy o úvěru, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měl žalovaný žádat, výši úroku a čas plnění povinnosti žalovaného poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem vrátit. 5. V řízení tedy vyšlo najevo, že žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. Nedošlo-li mezi účastníky řízení k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou žalobkyně poskytla žalovanému, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaný povinen žalobkyni jako nabyvatelce této pohledávky vydat (§ 2991 a § 1879 o.z.). Má proto žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka] na jistině. 6. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 5 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Žalobkyně se však po žalovaném domáhá úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 7. Počátek prodlení žalovaného se pojí s doručením žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalovanému (§ 1958 odst. 2 o.z.), protože v řízení nevyšlo najevo, že by žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení, před jeho zahájením. Ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 1. 12. 2021, č.j. 19 C 276/2021 – 15, žalobkyně nepředložila soudu výzvu k plnění ze dne [datum], které se dovolávala v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu). Odtud vyplývá, že žalovaný v době před [datum] nebyl v prodlení se splněním pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto soud zčásti zamítl žalobu, pokud se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. 8. Soud dále žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky převyšující rozsah bezdůvodného obohacení, které žalovaný získal, tj. co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 9. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 10. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 78 % a žalovaný v rozsahu 22 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, zatímco žalobu zamítl co do částky ve výši [částka] s příslušenstvím, soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 56 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 56 %, tj. [částka]. 11. Náklad na podání ze dne [datum] soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila skutková tvrzení a návrhy na provedení důkazních prostředků, které měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 12. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka].