19 C 281/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedl, že [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], jako úvěrující uzavřela dne [datum] se žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalované poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se je zavázala vrátit do [datum]. Žalovaná však tento dluh nesplnila. Tuto pohledávky [právnická osoba] jako postupitelka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila žalobkyni, která se tak stala její věřitelkou. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná ji však nesplnila ani přes výzvu zástupce žalobkyně k jejímu splnění. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě připustila, že telefonicky jednala s právní předchůdkyní žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru. Smlouvu o úvěru měly uzavřít písemně, avšak k jejímu uzavření nedošlo, protože právní předchůdkyně žalobkyně přes svůj příslib žalované neodeslala nabídku na uzavření takové smlouvy. Poskytnuté peněžní prostředky měl splácet druh žalované. Když žalovaná zjistil, že je ve skutečnosti nevrátil, nabídla právní předchůdkyni žalobkyně ujednání o povolení splátek, avšak bezvýsledně. 3. Z výpisu [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vedeného Českou národní bankou soud ze dne [datum] zjistil, že [právnická osoba] je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení. 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu měla uzavřít [právnická osoba] jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. [právnická osoba] se jí měla zavázat, že poskytne žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a žalovaná se měla zavázat, že je společnosti [právnická osoba] vrátí společně s úrokem ve výši 264 % p.a., a to do třiceti dnů od jejich poskytnutí. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru měly být obchodní podmínky x [právnická osoba] Listinu, která měla zachycovat smlouvu o úvěru, nepodepsaly [právnická osoba] ani žalovaná. 5. Z výpisu z účtu vedeného pro [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] poukázala žalované [částka], a to na účet vedený pro žalovanou, jak vyplývá ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum]. 6. Z dopisu [právnická osoba] žalované ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, žalobkyni. Toto oznámení žalované odeslala dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku. 7. Z dopisu zástupce žalobkyně žalované ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalované dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku. 8. [právnická osoba] tedy poukázala žalované dne [datum] částku ve výši [částka]. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu obsaženou v usnesení ze dne 4. 10. 2022, sp. zn. 19 C 281/2022 – 12, nenavrhla žádný důkazní prostředek o svém skutkovém tvrzení, že žalovaná projevila souhlas s obsahem smlouvy o úvěru, a tak vznikla smlouva, na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit společně s úrokem ve výši 264 % p.a. Se zřetelem k tomu, že se jednání konaného dne [datum] žalobkyně neúčastnila, nemohlo se jí potud dostat ani poučení podle § 118a odst. 3 o.s.ř. 9. [jméno] okolnost, že [právnická osoba] poukázala žalované částku ve výši [částka], nedostačuje k závěru, že [právnická osoba] a žalovaná vskutku uzavřely smlouvu, nadto právě o tom obsahu, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), zejména pokud jde o výši peněžních prostředků, o jejichž poskytnutí měla žalovaná žádat, čas plnění její povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky a výši úroku. Ostatně žalovaná uzavření smlouvy o úvěru popřela. 10. V řízení tedy vyšlo najevo, že [právnická osoba] žalované poskytla částku ve výši [částka], avšak žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by se tak stalo na základě uzavřené smlouvy. [právnická osoba] pohledávky, které měla založit smlouva o úvěru, postoupila žalobkyni a jejich postoupení oznámila žalované dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovanou ke splnění pohledávek, které jsou předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. 11. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, z nepodepsané smlouvy o uživatelském účtu ze dne [datum], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ani z ujednání o úplatě za postoupení pohledávek ze dne [datum] soud nezískal žádné skutkové zjištění významné pro projednávanou věc. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Nedošlo-li mezi [právnická osoba] a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru, představovala částka ve výši [částka], kterou [právnická osoba] poukázala žalované, bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu, které je žalovaná povinna žalobkyni jako nabyvatelce této pohledávky vydat. Má tedy žalobkyně za žalovanou pohledávku ve výši [částka] na jistině. 17. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovanou je úrok z prodlení v zákonné výši 11, 75 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení (§ 1970 o.z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Počátek prodlení žalované se pojí s výzvou ze dne [datum] ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení projednávané věci. Žalobkyně se vůči žalované domáhala úroku z prodlení jen ve výši 8, 25 % p.a. a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.). 18. Soud naopak žalobu zamítl, pokud se žalobkyně vůči žalované domáhala úroku z prodlení za období před [datum], tj. co do úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum]. 19. Žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 91 % a žalovaná v rozsahu 9 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka] s příslušenstvím, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku [částka], zatímco žalobu zamítl co do části požadovaného úroku z prodlení, jehož výše činila ke dni vyhlášení tohoto rozsudku [částka], a proto soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně tak má vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 82 % (§ 142 odst. 2 o.s.ř.) Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze soudního poplatku zaplaceného za řízení ve výši [částka] a z odměny za zastupování advokátem a náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, dále dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 82 %, tj. [částka]. 20. Na základě výzvy žalobkyně žalovanému ze dne [datum] teprve dospěla pohledávka, která je předmětem řízení v projednávané věci, a proto nejde o výzvu k plnění podle § 142a odst. 1 o.s.ř. (shodně usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 23 Co 210/2013). Výzva k plnění má totiž poskytnout prodlévajícímu dlužníku ještě jednou příležitost k dobrovolnému splnění, než věřitel přistoupí k uplatnění pohledávky v řízení před soudem. 21. Náklad na podání ze dne [datum], soud nemá za účelně vynaložený, neboť jím žalobkyně doplnila návrhy na provedení důkazních prostředků, jež měla obsahovat již žaloba (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu). 22. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Postupoval přitom za použití § 14b advokátního tarifu, neboť