19 C 70/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení [částka] s úrokem z prodlení ve výši [částka]. V žalobních důvodech uvedla, že jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvou, jejímž předmětem bylo„ pojištění vozidla“. Pojištění zaniklo dne [datum] v důsledku prodlení žalovaného se zaplacením pojistného. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum] v poměrné výši [částka] a dále právo na zaplacení ujednaného poplatku za upomínku o zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění ve výši [částka], celkem tedy [částka] Vedle toho se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka]. Žalovaný tyto pohledávky žalobkyně nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně již v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o.s.ř. Soud usnesením ze dne 8. 3. 2022, č.j. 19 C 70/2022 – 13, vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda s takovým postupem souhlasí. Se zřetelem k tomu, že se k této výzvě nevyjádřil, soud předpokládá, že ani žalovaný k němu nemá námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Za souhlasu obou účastníků řízení tak soud rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitelka uzavřela dne [datum] se žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a úrazové pojištění osob ve vozidle. Účastníci řízení v uzavřené pojistné smlouvě ujednali pojistné období v délce tří měsíců s počátkem pojištění dne [datum] a pojistné ve výši [částka] za pojistné období splatné vždy k prvnímu dni každého pojistného období. Žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením pojistného za pojistné období, které počalo dne [datum], a žalobkyně jej proto dopisem ze dne [datum] vyzvala k jeho zaplacení v dodatečné lhůtě do [datum], s tím, že jinak pojištění zanikne. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně vyrozuměla žalovaného o zániku pojištění ke dni [datum] a vyzvala jej k zaplacení pojistného. 5. Žalovaný se v uzavřené pojistné smlouvě (§ 3 odst. 1 věta první zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, § 2758 odst. 1 o.z.) zavázal platit pojistné ve výši [částka] za každé pojistné období v délce tří měsíců. Pojistné za pojistné období od [datum] do [datum] však nezaplatil ani v dodatečné lhůtě do [datum], kterou žalobkyně stanovila žalovanému dopisem ze dne [datum]. Tato lhůta marně uplynula, a pojištění proto zaniklo následující den, tj. [datum] (§ 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění odpovědnosti, § 2804 o.z.). Žalovaný tak byl povinen zaplatit žalobkyni poměrnou část pojistného za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. 6. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka] (§ 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob). Za období od [datum] do [datum] a po [datum] žalobkyně zaplacení úroku z prodlení nežádala a soud potud nemohl překročit žalobní návrh (§ 153 odst. 2 o.s.ř.) Celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni [částka]. 7. Pokud jde o poplatek za upomínku o zaplacení dlužného pojistného ze dne [datum] ve výši [částka], žalobkyně byla podle čl. 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které byly nedílnou součástí uzavřené pojistné smlouvy, oprávněna požadovat po žalovaném úrok z prodlení a náklady spojené s vymáháním tohoto pojistného, ocitne-li se žalovaný v prodlení s jeho zaplacením. Pojistná smlouva ani pojistné podmínky však neodkazovaly na sazebník nákladů, podle něhož činila výše„ poplatku“ za upomínku o zaplacení pojistného [částka]. Účastníci řízení tedy ve skutečnosti úhradu nákladů na upomínku o zaplacení pojistného v paušální výši [částka] neujednali, a žalobkyni tak nemohlo vzniknout právo na její zaplacení. 8. Mimoto ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni v případě prodlení žalovaného se splněním povinnosti zaplatit žalobkyni pojistné paušální částku bez zřetele na skutečně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky žalobkyně na zaplacení pojistného by ve skutečnosti představovalo utvrzení dluhu žalovaného smluvní pokutou (§ 2048 o.z.). Ujednání zakládající smluvní pokutu však zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), jak vyložil Ústavní soud již v nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 71, pod [číslo]. Odtud vyplývá, že k ujednání o paušální náhradě za odeslání upomínky by nebylo podle § 1815 o.z. přihlédnout, i kdyby je uzavřená pojistná smlouva obsahovala, neboť by šlo o nepřiměřené ujednání a žalovaný se jej nedovolal. 9. V tomto rozsahu spolu s úrokem z prodlení ve výši 8, 25 % p.a. z částky [částka] od [datum] do [datum], tj. [částka], proto soud žalobu zamítl. 10. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř. V projednávané věci soud neshledal důvody pro stanovení delší lhůty ani ke stanovení splátek. 11. Se zřetelem k tomu, že žalobkyně měla v projednávané věci úspěch v rozsahu 74 % a žalovaný v rozsahu 26 %, neboť soud žalobě vyhověl co do žalobního požadavku na zaplacení [částka], zatímco žalobu zamítl co do částky v celkové výši [částka], soud postupem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyni tak přísluší vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % Náklady řízení přitom činí [částka] a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a odměny za zastupování advokátem v celkové výši [částka] (dva úkony právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to převzetí a příprava zastoupení a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jeden úkon právní služby po [částka] při tarifní hodnotě [částka], a to výzva k plnění ze dne [datum], dále tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka], celkem tedy [částka], a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši [částka]). Žalobkyni pak náleží náhrada jejich poměrné části ve výši 48 %, tj. [částka]. 12. Výzvu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud považoval za jednoduchou výzvu k plnění podle § 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu, za niž náleží mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny, neboť se její obsah co do právního rozboru omezil pouze na to, že se pojistná smlouva řídí občanským zákoníkem. 13. Při určení výše odměny za zastupování advokátem soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). Přitom použil § 14b advokátního tarifu, jehož účelem je vystihnout zvláštní okolnosti nákladových poměrů při podání formulářové žaloby, neboť v projednávané věci bylo řízení zahájeno žalobou založenou na vyplnění předem připraveného vzoru o jednotlivé skutkové okolnosti (k tomu nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, roč. 2012, pod [číslo] 2012). Předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující [částka] na jistině.