19 C 87/2022 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení [částka] s příslušenstvím. V žalobních důvodech uvedla, že v období od [datum] do [datum] trvala dočasná pracovní neschopnost zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení], v jejímž důsledku mu vzniklo právo na nemocenské. Plátce dávky nemocenského pojištění ji však ve výši [částka] vyplatil žalovanému, protože žalobkyně omylem sdělila plátci dávky číslo účtu vedeného pro žalovaného jako číslo účtu oprávněného příjemce dávky. Poté, co uvedený omyl zjistila, požádala žalobkyně svého zaměstnance [jméno] [příjmení], aby tuto částku poukázal [jméno] [příjmení], a poté ji vyplatila [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávky na vrácení této částky za žalovaným žalobkyni. Příslušenstvím této pohledávky žalobkyně za žalovaným je úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaný ji nesplnil ani přes výzvu žalobkyně ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z pracovní smlouvy, kterou žalobkyně jako zaměstnavatelka a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že se žalovaný zavázal vykonávat pro žalobkyni práci dělníka s místem výkonu práce v [obec] a jako den nástupu do práce ujednali [datum]. 4. Z dohody o rozvázání pracovního poměru, kterou účastníci řízení uzavřeli dne [datum], soud zjistil, že ujednali zánik pracovního poměru ke dni [datum]. 5. Z oznámení a informace [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že týž den bylo vydáno rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobkyně. 6. Z přílohy žádosti o dávku nemocenského pojištění soud zjistil, že žalobkyně sdělila Okresní správě sociálního zabezpečení jako číslo účtu [jméno] [příjmení] [bankovní účet]. 7. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. 8. Z evidence pracovní neschopnosti soud zjistil, že dočasná pracovní neschopnost [jméno] [příjmení] trvala od [datum] do [datum] a vzniklo mu právo na nemocenské ve výši [částka]. 9. Z výpisu z účtu vedeného [jméno] [příjmení] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] dne [datum] poukázal [jméno] [příjmení] [částka]. 10. Z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaplatila [jméno] [příjmení] [částka]. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávky, kterou dne [datum] uzavřeli [jméno] [příjmení] jako postupitel a žalobkyně jako postupnice, soud zjistil, že [jméno] [příjmení] postoupil žalobkyni pohledávku na zaplacení [částka] jako nemocenského, které plátce vyplatil žalovanému namísto [jméno] [příjmení], a žalobkyně se zavázala zaplatit [jméno] [příjmení] za postoupení této pohledávky [částka], s tím, že obě smluvní strany potvrdily zaplacení této částky před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky. 12. Z dopisu zástupce žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění pohledávky, která je předmětem řízení v projednávané věci, a to do [datum]. Tuto výzvu zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne [datum], jak vyplývá z podacího lístku, a doručil dne [datum], jak vyplývá z dodejky. 13. Mezi účastníky řízení tedy dne [datum] vznikl pracovní poměr, který zanikl dne [datum]. V době od [datum] do [datum] trvala dočasná pracovní neschopnost zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení], kterému vzniklo právo na nemocenské ve výši [částka]. Žalobkyně omylem oznámila číslo účtu, jehož majitelem je žalovaný, plátci dávek nemocenského pojištění jako číslo účtu [jméno] [příjmení]. Po zjištění, že plátce dávek vyplatil nemocenské žalovanému namísto [jméno] [příjmení], pověřila svého zaměstnance [jméno] [příjmení], aby tutéž částku zaplatil [jméno] [příjmení]. Stalo se tak jménem žalobkyně, jak vyplývá z okolnosti, že ve smlouvě o postoupení pohledávky ze dne [datum] [jméno] [příjmení] její zaplacení potvrdil žalobkyni. Žalobkyně ostatně tuto částku [jméno] [příjmení] vyplatila. 14. Podle § 97 odst. 1 věta první zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění účinném do 31. 12. 2021, zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. 15. Podle § 49 zákona o nemocenském pojištění árok na dávku a nárok na výplatu dávky nelze postoupit ani dát do zástavy. 16. Podle § 124 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění pojištěnec nebo jiný příjemce dávky, který nesplnil některou jemu uloženou povinnost nebo přijal dávku nebo její část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, anebo jinak zavinil, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinen uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. Jestliže jiná fyzická osoba nebo právnická osoba zavinila, že dávka byla vyplacena neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, je povinna uhradit plátci dávky přeplatek na dávce. 17. Jestliže přeplatek na dávce podle odstavce 1 způsobilo více subjektů, odpovídají plátci dávky za přeplatek na dávce podle § 124 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění společně a nerozdílně a vzájemně se vypořádají podle míry zavinění, pokud se nedohodnou jinak. [příjmení] o vzájemné vypořádání rozhodují soudy. 18. Podle § 124 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění povinnost k úhradě přeplatku na dávce vzniká na základě rozhodnutí příslušného orgánu nemocenského pojištění o povinnosti vrátit tento přeplatek. 19. Podle § 3013 o.z. kdo učiní za druhou osobu náklad, který tato osoba byla povinna učinit sama, má právo požadovat náhradu. 20. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Žalovaný přijal nemocenské, ačkoli musel z okolností spočívajících zejména v tom, že sám v dočasné pracovní neschopnosti nebyl, předpokládat, že mu je plátce vyplatil neprávem. V důsledku toho vznikla žalovanému povinnost uhradit plátci dávky nemocenského pojištění přeplatek. Stejná povinnost vznikla i žalobkyni, protože v žádosti o dávku nemocenského pojištění uvedla nesprávné číslo účtu příjemce dávky, a tak zavinila, že nemocenské plátce dávky neprávem vyplatil žalovanému. Za přeplatek na dávce účastníci řízení odpovídají plátci dávky společně a nerozdílně. 22. Žalobkyně však částku, která odpovídá neprávem vyplacené dávce nemocenského pojištění, neuhradila plátci dávky, nýbrž přímo oprávněnému příjemci nemocenského. Poskytnutím takového plnění nezanikla povinnost uhradit plátci dávky přeplatek na dávce nemocenského pojištění, a to ani na straně žalobkyně ani na straně žalovaného. Je tomu tak proto, že oba účastníci řízení tuto povinnost měli vůči plátci dávky, nikoli vůči oprávněnému příjemci nemocenského. Ze stejného důvodu nejde ani o případ vzájemného vypořádání mezi více osobami, které plátci dávky odpovídají za přeplatek na dávce nemocenského pojištění, jak uzavřel i Vrchní soud v Praze v důvodech usnesení ze dne 18. 5. 2022, č.j. Ncp 363/2022 – 18, kterým v projednávané věci rozhodl o věcné příslušnosti soudu. 23. Žalobkyně nemá vůči žalovanému pohledávku, která je předmětem řízení, ani jako právo na náhradu nákladu, který by žalovaný byl povinen učinit sám. Mezi předpoklady vzniku povinnosti takový náklad nahradit totiž náleží okolnost, že tento náklad vedl ke splnění dlužníkova dluhu (tj. byl z věřitelova hlediska přičitatelný jeho závazku s dlužníkem), resp. k zániku povinnosti toho, za koho bylo plněno ([obec], J. in [příjmení], M. a kol. – Občanský zákoník. Komentář. [příjmení] [příjmení]. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 [číslo]). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, k § [číslo], marg. [číslo]). 24. Žalovaný však nebyl povinen vrátit přeplatek na dávce nemocenského pojištění oprávněnému příjemci této dávky, nýbrž jejímu plátci, a proto jeho povinnost uhradit plátci přeplatek nezanikla. Kdyby byla žalobkyně částku, která odpovídala přeplatku na nemocenském, uhradila plátci dávky, šlo by v poměru mezi účastníky řízení o vzájemné vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění, nikoli o náhradu nákladu učiněného žalobkyní za žalovaného. 25. Ze stejných důvodů pak žalobkyni vůči žalovanému pohledávka, jejíhož splnění se domáhá, nepřísluší ani jako právo na vydání bezdůvodného obohacení, které by žalovanému vzniklo tím, že by za něj žalobkyně plnila, co měl po právu plnit sám. 26. Žalobkyně konečně není v postavení věřitelky žalovaného ani v důsledku postoupení pohledávky podle smlouvy o postoupení pohledávky, kterou dne [datum] uzavřela s [jméno] [příjmení]. Postupitel nejen neměl vůči žalovanému pohledávku, kterou by mohl postoupit žalobkyni, nýbrž naopak postupitel byl žalobkyni povinen vrátit částku, kterou od ní přijal, jako bezdůvodné obohacen