20 C 16/2022-27 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 8 890 Kč, kterou jí měla žalovaná vrátit z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], a smluvní pokuty ve výši 2 926 Kč za prodlení s vrácením úvěru. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně vyhotovila v elektronické podobě listinu nazvanou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] kde sebe označila jako věřitele a žalovanou jako dlužníka. Žalobkyně se měla smlouvou zavázat, že poskytne žalované na 30 dnů částku 7 000 Kč, a žalovaná, že tuto částku vrátí spolu s úrokem ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně, tj. 1 890 Kč. Mezi stranami měla být sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky jistiny, s níž by byla žalovaná v prodlení. K podpisu žalované je uvedeno, že byl uskutečněn elektronicky prostřednictvím webového rozhraní Věřitele dostupného na [webová adresa]. Za datum uzavření smlouvy měl být považován den odeslání sjednané částky žalované (prokázáno smlouvou [číslo] předsmluvním formulářem). Proces uzavření smlouvy o úvěru měl být takový, že žalovaná po registraci na webových stránkách žalobkyně podá žádost o úvěr. Po vygenerování smlouvy o úvěru měla žalovaná odsouhlasit předsmluvní formulář a obchodní podmínky, vyplnit dotazník o její majetkové a finanční situaci a potvrdit žádost o úvěr. Identita žalované měla být ověřena tak, že žalovaná pošle ze svého účtu 1 Kč na účet žalované nebo že nahlásí číslo účtu pomocí aplikace [anonymizováno] či [anonymizováno]. K uzavření smlouvy pak mělo dojít odesláním finančních prostředků žalované (viz čl. 4 všeobecných obchodních podmínek ke smlouvám o spotřebitelském úvěru uzavíraným společností [právnická osoba] s jejími klienty). Žalobkyně vystavila žalované fakturu na 1. splátku ve výši 8 890 Kč dle smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (prokázáno fakturou [číslo]). Žalobkyně odeslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 7 000 Kč (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně), který patří žalované (prokázáno výpisem z účtu žalované). Žalobkyně dne [datum] upozornila žalovanou, že její„ prodloužení končí [datum]“ (viz e-mailovou zprávu). Před podáním žaloby žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k plnění (prokázáno předžalobní upomínkou a potvrzením o odeslání písemnosti). 4. Nebylo prokázáno, že žalovaná učinila právní jednání směřující k uzavření smlouvy [číslo]. Z žádného z provedených důkazů nevyplývá, že žalovaná na webových stránkách žalobkyně podala žádost o úvěr způsobem zachyceným v obchodních podmínkách žalobkyně. Výpis ze stránky [webová adresa] pochází podle záhlaví z [datum]. Není zřejmé, zda se tento výpis (jehož pravost a správnost není možné ověřit), věcně týká procesu uzavírání smlouvy. Ani z časového hlediska, není-li žádosti o úvěr, nelze říci, zda byl pořízen v souladu s obchodními podmínkami při podání žádosti. Pokud by měl soud vyjít z dotazníku k žádosti, který má pocházet ze dne [datum] a který se dle obchodních podmínek měl vyplňovat rovněž při uzavírání smlouvy, výpis ze systému kontomatik časově předchází podání žádosti o úvěr. Z dotazníku nelze seznat, k jaké žádosti se dotazník vztahuje. Ani v kombinaci se skutečností, že žalobkyně má k dispozici občanský a řidičský průkaz žalované, nelze z výpisu ze systému kontomatik a z dotazníku k žádosti dovodit projev vůle žalované být vázána předmětnou smlouvou. 5. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Žalobkyně se nedostavila k jednání, soud jí proto nemohl poskytnout poučení ohledně její důkazní povinnosti. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně skutečností zakládajících vznik závazku ze smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), soud posoudil uplatněný nárok podle ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalovaná je povinna vydat žalobkyni částku 7 000 Kč jako plnění, jehož se jí dostalo bez právního důvodu. Zároveň je povinna zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o. z., který počal běžet od doručení výzvy k plnění (§ 573 o. z.). Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v mezích žalobního návrhu. 7. Jako nedůvodnou soud žalobu zamítl v rozsahu úroku a smluvní pokuty, které měly vycházet z neexistujícího smluvního ujednání. Dále byla žaloba zamítnuta v části úroku z prodlení s ohledem na neexistenci ujednání o splatnosti. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 59,24 % a neúspěšná ze 40,76 %, má proto právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení v rozsahu 18,48 %. V plném rozsahu by jí příslušela náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhrada nákladů zastoupení advokátem dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Ta sestává z odměny za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 200 Kč a náhrady hotových výdajů po 100 Kč za každý z úkonů. Doplnění skutkových tvrzení ze dne [datum] nepředstavuje účelně vynaložené náklady, neboť tato tvrzení měla být již součástí žaloby. Z nákladů zastoupení náleží žalobkyni také náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.