20 C 18/2022-58 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala náhrady újmy na zdraví v podobě bolestného ve výši 146 671 Kč a ušlé mzdy ve výši 31 713 Kč. Ta jí vznikla tím, že na chodníku před domem [adresa] v ulici [ulice] došlápla pravou nohou na víko šachty kanalizační přípojky, které se překlopilo, žalobkyně se propadla a utrpěla zlomeninu nohy. 2. Žalovaný s uplatněným nárokem nesouhlasil. Vadné víko šachty nepředstavuje závadu ve schůdnosti komunikace. Vlastníkem přípojky coby samostatné stavby je vlastník pozemku nebo stavby připojené na kanalizaci, tj. osoba odlišná od žalovaného. 3. Vedlejší účastník, který v řízení vystupuje na straně žalovaného, s uplatněným nárokem rovněž nesouhlasil, a to ze stejných důvodů jako žalovaný. 4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění: 5. Dne [datum] v 6:40 hodin hlídka Městské policie [obec] u domu [adresa] v [ulice] ulici zjistila, že žalobkyně se po došlapu na kryt septiku přilehlého domu, který byl ve špatném technickém stavu, propadla a poranila si levou nohu. Strážníci kryt uzavřeli a označili a věc předali Policii ČR (prokázáno úředním záznamem Městské policie [obec] z [datum] a úředním záznamem Policie ČR ze dne [datum]). Policie ČR se na místo dostavila a provedla ohledání, při kterém pořídila fotodokumentaci, z níž je zřejmé prohnutí kovového víka šachty. Víko je zasazeno do chodníku tak, že je s ním v jedné rovině, nachází se přibližně v jedné čtvrtině až jedné třetině šířky chodníku blíže k domu, který s chodníkem přímo sousedí. Pod víkem je betonová šachta kruhového půdorysu, částečně zaplněná vodou. Město Kolín udělilo koncesi na správu kanalizace společnosti [právnická osoba] (prokázáno koncesní smlouvou); zmíněná společnost má dle smlouvy svým jménem a na svůj účet zajistit plynulé a bezpečné odvádění a čištění odpadních vod (čl. 5 koncesní smlouvy). K provozu kanalizace se na policii vyjádřil zaměstnanec [právnická osoba] [jméno] mlynář, který uvedl, že společnost se stará o kanalizační stoky a další objekty, nikoliv však o přípojky. Dle jeho vyjádření až v reakci na oznámení majitele přípojky provádí údržbu nebo opravy. V tomto případě se o vadném poklopu dozvěděli až následně od policie. Když na místo vyslali pracovníky, bylo zjištěno, že poklop byl vlastníkem vyměněn za nový. Kontroly svěřeného majetku probíhají v desetiletých cyklech dle rozpisu schváleného na každý rok městem Kolín (prokázáno úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne [datum]). Policie ve věci zahájila úkony trestního řízení, usnesením ze dne 10. 9. 2020, [číslo jednací] však věc odložila z důvodu nedostatku subjektivní stránky. Usnesení o odložení věci po stížnosti žalobkyně potvrdil státní zástupce usnesením ze dne 1. 10. 2020, č.j. [číslo jednací]. 6. Podle § 92 odst. 1 o.s.ř. může soud na návrh žalobce připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce. 7. Soud zamítl návrh žalobkyně na přistoupení dalších dvou žalovaných do řízení. Shora citované ustanovení dopadá na situace, kdy žalobce dodatečně mění okruh účastníků řízení kvůli zhojení nedostatku věcné legitimace. Typicky půjde o doplnění účastníka řízení ve věcech, kde je nutná účast všech účastníků právního vztahu, aby mohla být žaloba úspěšná (např. zrušení a vypořádání spoluvlastnictví). Přistoupení účastníka naopak nemá v řízení místo, pokud se jím žalobce potenciálně pokouší obejít požadavek souhlasu žalovaného se záměnou dle § 96 odst. 2 o.s.ř. V této věci žalobkyně uplatňuje nárok, s nímž může být úspěšná pouze vůči jednomu ze tří označených subjektů. Dle jejích tvrzení nepřipadá v úvahu, že by zde mohlo dojít na solidární odpovědnost nebo závazek obdobný ručení. Nejistota žalobkyně ohledně osoby pasivně věcně legitimované nemůže být řešena návrhem na přistoupení dalšího žalovaného. Nynější žalovaný buď je samotně pasivně legitimovanou osobou, nebo u něho pasivní věcná legitimace chybí. Přistoupením dalších osob, které by mohly za škodu dle názoru žalobkyně odpovídat, pokud soud neshledá odpovědnost na straně nynějšího žalovaného, se na pasivní věcné legitimaci nic nezmění (nynější žalovaný nemá být doplněn o dalšího žalovaného, bez jehož společné účasti by soud musel žalobu zamítnout pro nedostatek pasivní věcné legitimace). 8. Podle § 3 odst. 2, odst. 7 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je kanalizační přípojka samostatnou stavbou tvořenou úsekem potrubí od vyústění vnitřní kanalizace stavby nebo odvodnění pozemku k zaústění do stokové sítě. Kanalizační přípojka není vodním dílem. Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství, zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů. 9. Žalobkyně se v době, kdy došlo k jejímu úrazu, pohybovala na chodníku coby místní komunikaci a zároveň veřejném prostranství. Je pravdou, že víko šachty kanalizační přípojky tvoří s povrchem chodníku prakticky souvislou plochu (dle fotodokumentace leží ve stejné rovině a odlišuje se pouze materiálem). Kanalizační přípojka by tvořila součást místní komunikace pouze v případě, že by sloužila k odvodu dešťové vody z této komunikace (§ 12 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích). V takovém případě by bylo možné uvažovat o odpovědnosti žalovaného za újmu vzniklou tím, že se žalobkyně do šachty propadla (srov. např. rozsudek NS ze dne 16. 12. 2020, sp. zn. 25 Cdo 859/2020). Skutkový stav je však v toto věci odlišný, neboť předmětná šachta představuje povrchové vyústění přípojky coby samostatné stavby, jejímž vlastníkem je vlastník přilehlé nemovitosti napojené na kanalizaci. Nejde tedy o součást pozemní komunikace, ale o součást stavby ležící pod povrchem komunikace. 10. Žalobkyně tvrdí, že ke vzniku újmy došlo v důsledku nedostatečného zajištění víka proti pohybu. I z fotodokumentace pořízené policií při ohledání místa činu je zřejmé, že víko bylo v době těsně následující po vzniku újmy prohnuté (těžko předpokládat, že by jeho prohnutí mohla způsobit došlápnutím žalovaná). Šachta je přístupná z chodníku, její kryt je s chodníkem v jedné rovině a za běžných okolností je možné na něj při chůzi po chodníku došlápnout. Jak je však řečeno výše, víko není součástí komunikace. Zakrývá vstup do šachty, která slouží k zajištění přístupu k přípojce za účelem její údržby a oprav. Z funkčního hlediska tedy šachta i její kryt souvisí s kanalizační přípojkou – šachta by se bez víka neobešla, zatímco chodník by mohl plnit svou funkci, i kdyby souvisle překrýval šachtu bez jakéhokoliv jejího povrchového vyústění. Tím, kdo odpovídá za funkčnost krytu, a to z hlediska zajištění přístupu k přípojce, i z hlediska bezpečnosti chůze, je osoba odpovědná za stav kanalizační přípojky. Protože se přípojka nachází na veřejném prostranství, je touto osobou v souladu s výše citovaným ustanovením zákona o vodovodech a kanalizacích správce kanalizace. 11. Odpovědnost žalovaného by nemohlo založit ani takové jednání, kdy by městská policie neodhalila a nezabránila parkování vozidel na poklopu šachty, neboť zde nelze hovořit o protiprávním jednání, tím spíš o příčinné souvislosti. 12. Soud tedy kvůli nedostatku pasivní věcné legitimace žalovaného žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto na základě úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), přičemž nebylo na místě aplikovat ustanovení § 150 o.s.ř. Je pravdou, že volba žalovaného se mohla jevit jako nejednoznačná, nicméně by nebylo spravedlivé, aby riziko nesprávného výběru nesl žalovaný, který nemohl podání žaloby ovlivnit. Nepřiznání náhrady nákladů řízení také nemá sloužit ke zmírnění v rozdílu v poměrech účastníků. Skutečnost, že žalovaná utrpěla nezanedbatelnou újmu, nemůže jít k tíži žalovanému, který se na vzniku újmy nepodílel a ani nijak neztěžoval uplatnění nároku. 14. Žalovanému, který byl v řízení zastoupen advokátem, náleží náhrada nákladů spojených s tímto zastoupením dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Tarifní hodnotou je zde částka 178 384 Kč. Odměna za úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 advokátního tarifu 8 260 Kč; byla přiznána za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě a účast u jednání). Dále má žalovaný právo na náhradu hotových výdajů zástupce po 300 Kč za každý z úkonů dle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu. Dle § 137 odst. 3 o.s.ř. pak žalovanému přísluší náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. 15. Vedlejší účastník má právo na paušální náhradu ve výši 300 Kč za vyjádření k žalobě dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. 16. Lhůty k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž zohlednil především snížení příjmu žalobkyně v důsledku projednávaného úrazu a jeho následků.