20 C 2/2022-19 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně domáhala zaplacení jízdného po [částka] a přirážky po [částka] se zákonným úrokem z prodlení s tvrzením, že žalovaná se při přepravních kontrolách dne [datum] v tramvaji linky 3 a dne [datum] v autobuse linky 165 kontrolována neprokázala platným přepravním dokladem. Přes výzvu k úhradě žalovaná dosud zažalovanou částku nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně výslovně souhlasila s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání; souhlas žalované se podle § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, neboť nereagovala na výzvu k vyjádření k navrženému postupu. Ve věci bylo možné rozhodnout na základě listin předložených účastníky. Po skutkové stránce dospěl soud z listin předložených účastníky k závěru, že žalovaná cestovala dne [datum] tramvají linky 3 městskou hromadnou dopravou v [obec], kde byla v 19:45 hodin na zastávce [příjmení] kontrolována pověřeným kontrolorem Dopravního podniku [anonymizováno] [právnická osoba] Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole [číslo] na němž byla žalovaná řádně identifikována. Dále žalovaná cestovala dne [datum] autobusem linky 165 městskou hromadnou dopravou v [obec], kde byla v 18:25 hodin na zastávce [část obce] kontrolována pověřeným kontrolorem Dopravního podniku [anonymizováno] [právnická osoba] Na místě kontroly nepředložila platný jízdní doklad ani nezaplatila jízdné s přirážkou, byl sepsán protokol o provedené kontrole [číslo] na němž byla žalovaná řádně identifikována. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o přepravě osoby dle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Podle § 18a odst. 2 písm. c) a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle § 37 odst. 5 a 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, když výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Tím, že žalovaná svůj dluh nezaplatila v termínu splatnosti, dostala se tak dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení. Úrok z prodlení přiznal soud žalobkyni zákonný dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 144/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z nákladů zastoupení žalobkyni náleží odměna zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po [částka] a náhrada hotových výdajů po [částka] za každý z úkonů. Dále má žalobkyně dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů zastoupení advokátem, který je plátcem DPH. Platebním místem je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně.