20 C 7/2022-15 — Okresní soud v Kolíně

Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení 8 349 Kč s úrokem z prodlení z titulu smlouvy uzavřené dle objednávky ze dne [datum], [číslo] 2020, podle níž poskytla žalované k užívání mobilní WC TTB na akci [ulice a číslo], [obec]. Za 7. až 10. týden roku 2020 účtovala žalované fakturou [číslo] částku 2 904 Kč se splatností [datum], za 11. až 14. týden roku 2020 účtovala žalované fakturou [číslo] částku 2 904 Kč se splatností [datum] a za 15. do poloviny 18. týdne roku 2020 účtovala žalované fakturou [číslo] částku 2 541 Kč se splatností [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože jí byla řádně doručena. Soud rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. Z listin předložených účastníky soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované k užívání mobilní WC TTB za úplatu ve výši 600 Kč za týden bez DPH (viz e-mailová komunikace a objednávka ze dne [datum]). Žalované bylo mobilní WC dodáno dne [datum] a užívala jej na adrese [adresa] (viz dodací list a servisní karta). Žalobkyně za dané období fakturovala žalované fakturou [číslo] částku 2 904 Kč se splatností [datum], za 11. až 14. týden roku 2020 účtovala žalované fakturou [číslo] částku 2 904 Kč se splatností [datum] a za 15. do poloviny 18. týdne roku 2020 účtovala žalované fakturou [číslo] částku 2 541 Kč se splatností [datum] (viz faktury). Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované výzvu k zaplacení dlužné částky (viz předžalobní upomínka ze dne [datum] a dodejka datové zprávy). Po právní stránce dospěl soud na základě skutkových zjištění shora, že účastnice řízení uzavřely smlouvu o nájmu ve smyslu § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle něhož se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dnem následujícím po dni splatnosti jednotlivých plateb vzniklo na straně žalované prodlení, žalobkyni proto náleží dle § 1970 o. z. úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyní uplatněný nárok je po skutkové i právní stránce opodstatněný. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o.s.ř.), sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 144/1996 Sb. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Z nákladů zastoupení žalobkyni náleží odměna zástupce za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a žaloba) po 200 Kč a náhrada hotových výdajů po 100 Kč za každý z úkonů. Dále má žalobkyně dle § 137 odst. 3 o.s.ř. právo na náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů zastoupení advokátem, který je plátcem DPH. Platebním místem je dle § 149 odst. 1 o.s.ř. zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění u samotné přisouzené částky i u náhrady nákladů řízení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod k jejímu prodloužení.