7 C 14/2022-17 — Okresní soud v Kolíně

Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení částky 2 700 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], IČ [číslo], uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 2 000 Kč, jíž se zavázal vrátit do dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 700 Kč. Do sjednaného data splatnosti však na úvěr ničeho neuhradil. Pohledávka byla z původního věřitele na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Přes předžalobní výzvu žalovaný svůj dluh dosud nezaplatil. Žalovaný se k žalobě, ač mu byla řádně doručena, nevyjádřil. Žalobce souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v podaném návrhu, žalovaný se k navrženému postupu nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Soud provedl důkazy listinami, které předložili účastníci k prokázání svých tvrzení (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř.) a sdělením banky, které si vyžádal, přičemž po postupu dle ust. § 132 o.s.ř. byl v řízení prokázán následující stav: Právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek právního předchůdce žalobce poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet částku 2 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 700 Kč do [datum]. Ze sdělení banky vyplývá, že jistinu úvěru žalovaný obdržel na svůj bankovní účet dne [datum]. Žalovaný do sjednaného data splatnosti na úvěr ničeho nezaplatil. Pohledávka byla z původního věřitele na žalobce postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], přičemž stejného dne byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků (resp. právního předchůdce žalobkyně a žalované) jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný, a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku. Žalobce v řízení prokázal existenci a výši žalobou uplatňované pohledávky. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný na zažalovanou částku něčeho uhradil. O úroku z prodlení soud rozhodl dle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvodu pro jiný postup. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrada za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalobce je plátcem této daně. Konkrétně má žalobce nárok na náhradu částky 400 Kč za zaplacený soudní poplatek, advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva, návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d/ a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 a.t.), paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a/ a.t.), 189 Kč činí náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.).