7 C 214/2021-130 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala, aby soud uložil žalovanému [jméno] [příjmení] zaplatit jí částku 57 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Uvedla, že dne [datum] provedla odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo]. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozované žalobkyní. Odtah byl proveden podle ustanovení 19b odst. 1) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (do [datum] ustanovení § 19 odst. 6 cit. zákona), jak je uvedeno v poli„ B“ protokolu o odtahu vozidla. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku podle ustanovení § 19b odst. 2) cit. zákona (do [datum] ustanovení § 19 odst. 6 cit. zákona) Cenu za nucené odtahy a parkovné na parkovišti provozované žalobkyní stanoví příslušné nařízení hlavního města Prahy v platném znění. Cena za odtah je tedy určena dle nařízení platného a účinného v den odtahu, parkovné je počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně rozšířila žalobu a požadovala po žalovaném zaplacení částky 87 800 Kč s příslušenstvím za úplný odtah a parkovné předmětného vozidla na parkovišti za období od [datum] do [datum] pak počítáno za každý započatý den vždy dle příslušného nařízení, které je v tento den platné a účinné. 3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně navrhla záměnu účastníků na straně žalovaného, neboť má za to, že pro věc je rozhodné, kdo byl v registru vozidel zapsaným provozovatelem předmětného vozidla v době jeho odtahu žalobkyní. K odtahu vozidla došlo dne [datum], z karty vozidla ve spojení se sdělením [stát. instituce], odboru dopravy, ze dne [datum], vyplývá, že od roku 2014 do současnosti je vlastníkem i provozovatelem vozidla [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 4. Soud dle § 92 odst.2 o.s.ř usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] připustil, aby dosavadní žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo nastoupil pan [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. 5. Po provedeném dokazování, a to z důkazů předložených žalobkyní, původním žalovaným i žalovaným [celé jméno žalovaného] zjistil soud tento skutkový stav: Od roku 2014 do současné doby je v Centrálním registru vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [příjmení]: [bankovní účet] veden žalovaný [celé jméno žalovaného]. Žalovaný však předmětné vozidlo Peugeot Boxer bílé barvy, r. výroby 2000 se silnou korozí na karoserii vozidla kupní smlouvou ze dne [datum] prodal panu [jméno] [příjmení] za částku 4 000 Kč Pan [příjmení] [příjmení] vozidlo prodal panu [jméno] [příjmení], ten ho měl na převážení materiálu na stavbě. Pan [příjmení] [příjmení] však vozidlo na sebe nepřehlásil, prý na to neměl čas, a dne [datum] osobní automobil prodal firmě [právnická osoba] za částku 16 000 Kč, když cena vozidla byla přizpůsobena tomu, že vozidlo bylo bez platné technické kontroly. Dne [datum] v 8:45 hod. z [obec a číslo] (nečitelné ulice) provedl příslušník Policie ČR [číslo] odtah předmětného vozidla buď na základě ust. § 27 odst. a) nebo § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb., a to na parkoviště označené„ CH“, kde vozidlo převzali v 9:10 hod. téhož dne. Dne [datum] nahlásil žalobce [celé jméno žalovaného] na Obvodní oddělní Policie ČR v [obec], že dne [datum] prodal předmětné vozidlo panu [jméno] [příjmení], kterému kromě klíčů od vozidla předal ORV, velký technický průkaz a jím podepsanou plnou moc k převodu vozidla v registru vozidel. Žalovaný předpokládal, že pan [příjmení] provede přepis vozidla na svoji osobu, ale po čase mu přišly poštou pokuty za porušení dopravních předpisů včetně pokuty od ČKP, že neplatí povinné ručení z předmětného vozidla. Podle toho žalovaný zjistil, že pan [příjmení] jejich dohodu nedodržel a vozidlo na sebe nepřevedl. Žalobkyně výzvou ze dne [datum] vyrozuměla žalovaného o odtahu vozidla ze dne [datum] a vyzvala ho, aby si předmětné vozidlo vyzvedl na odtahovém parkovišti a uhradil pohledávku za odtah a parkovné. Dne [datum] žalobkyně tu samou výzvu k převzetí vozidla s oznámení o odtahu předmětného vozidla adresovala panu [jméno] [příjmení]. Dne [datum] žalobkyně vyzvala k úhradě dlužné částky za parkovné na předmětném parkovišti ve výši 57 450 Kč + příslušenství pana [jméno] [příjmení] s poukazem na to, že pokud tak neučiní, bude dluh na něm vymáhán soudní cestou, stejně jak na tento postup upozornila již pana [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného]. Dne [datum] předmětné vozidlo Peugeot Boxer bílé barvy na odstavném parkovišti vyzvedl pan [příjmení] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], který byl vyrozuměn o tom, že náklady na odtah a parkovné činí 98 050 Kč Pan Zeithammel prohlásil, že je oprávněn k provozu předmětného vozidla, není však jeho majitelem (dle zjištění soudu jednatelkou firmy zipcars [právnická osoba] je [jméno] [příjmení], o koupi vozidel se však staral její společník pan [příjmení] [příjmení], přičemž v obchodním rejstříku je jako společník firmy zapsána [právnická osoba] a jejím statuárním orgánem je [jméno] [příjmení], [datum narození] a společníkem [jméno] [příjmení], [datum narození]). 6. Soudkyně věc právně posoudila podle § 27 odst. 5, § 45 odst. 4 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu a § 2910 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák. a rozsudku nejvyššího správního soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nálezu ÚS ČR [číslo] 2018 a rozsudku NS ČR [spisová značka] a s použitím § 2953 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák. Žalovaný, který je od r. 2014 do současné doby zapsán v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, nese objektivní odpovědnost za provoz tohoto vozidla Peugeot Boxer, [registrační značka]. Z toho, že žalovaný bez dalšího spoléhal, resp. důvěřoval, na řádné provedení registrace předmětného vozidla jeho nabyvatelem nelze dovozovat nějaké mimořádné důvody, které by měly vést ke zproštění jeho odpovědnosti. Přesto však soud využil svého práva na snížení náhrady škody, a to na zjevný nepoměr mezi refundací nákladů na odtah a dlouhodobé umístění vozidla na odstavném parkovišti v žalované výši 87 800 Kč a výrazně nízkou hodnotou vozu, které žalovaný v květnu 2018 prodal panu [příjmení] za částku 4 000 Kč s ohledem na zrezivělou karoserii vozidla a od něhož následně toto vozidlo zakoupil původní žalovaný pro účely převážení materiálu na stavbu. Soud kromě zvážení poměru výše požadované částky a zůstatkové ceny vozidla využil své moderační právo také vzhledem k tomu, že žalovaný sám situaci vedoucí k oprávněnému odtahu nevyvolal. Soud ještě podotýká, že není podstatné, zda policista rozhodl o odstranění vozidla na základě ust. § 27 odst. 5 či § 45 odst. 4 zákona o silničním provozu, neboť v každém případě vozidlo stálo na místě, kde nesmělo, ať už na vyhrazeném parkovišti, nebo bylo překážkou v provozu na pozemní komunikaci a důsledky pro provozovatele vozidla jsou v obou případech stejné. Soud po využití svého moderačního práva rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni přiměřenou částku ve výši 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] (v návaznosti na doručení žaloby a usnesení o záměně účastníků žalovanému) do zaplacení, to vše v prodloužené 90 denní lhůtě od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta za středníkem). 7. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o.s.ř., když rozhodnutí o výši plnění záleželo na úvaze soudu. 8. Náklady žalobkyně v tomto případě představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 298 Kč; náhradu žalobkyně za 3 úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č.254/2015 Sb. ve výši 600 Kč celkem, advokát žalobkyně učinil v řízení vedeném proti žalovanému [celé jméno žalovaného] 2 úkony právní služby, přičemž mimosmluvní odměna za 1 úkon činí dle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177 /1996 Sb. 4 620 Kč, dále paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 2 x 300 Kč, náhrada za promeškaný čas činí dle § 14 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177 /1996 Sb. 4 krát 100 Kč, náhrada cestovních výdajů ze sídla advokátní kanceláře k jednání soudu dne [datum] a zpět dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve výši 1 269 Kč a náhrada za 21 % DPH z odměny zástupce žalobkyně a jeho hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí z cestovného 351 Kč Celkem tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 14 758 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). 9. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o.s.ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.