9 C 33/2020-107 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 752 Kč s přísl.. Žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutí úvěru ve výši 166,89 % ročně splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2018. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do data zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil [částka]. Žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, podle kterého žalobkyni vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně požadovala zaplacení této smluvní pokuty u tří splátek, tedy celkem [částka]. Dále požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy ve výši [částka] za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, tedy za pět splátky celkem [částka]. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobkyně ke dni [datum] úvěr zesplatnila a celá dosud nesplacená jistina a přirostlé úroky za poskytnutí úvěru, které se staly součástí nové jistiny, se stala splatnou. V bodě 6.5 smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru novou jistinu úvěru v den zesplatnění nezaplatí, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny, tedy od [datum] do zaplacení, požadována je ke dni vyhotovení žaloby ve výši [částka]. Žalovaný po zesplatnění uhradil [částka]. 2. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět s tím, že žalovaný dne [datum] zaplatil částku ve výši [částka] a následujícího dne [datum] částku ve výši [částka], proto bylo řízení co do částky [částka] zastaveno a to usnesením č.j. 9 C 33/2020-69 ze dne 29. 1. 2021. 3. Žalovaný se uvedl, že nesouhlasí s placením úroků, s žalobkyní komunikoval, částku uhradil, navrhl zamítnutí žaloby. 4. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které věřitel žalovanému poskytl úvěr výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a sjednaný úrok za poskytnutý úvěr ve výši 166,89% ročně splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem říjen 2018. Z uvěrové smlouvy bylo dále zjištěno, dle části B) smlouvy, bod 6.1, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši [částka] za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Dále je v bodě 6.2 smlouvy uvedeno právo poskytovatele vůči klientovi na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením, výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou o délce 15 dnů, částku [částka]. Dle bodu 6.5 pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné nové jistiny až do úplného zaplacení. (prokázáno návrhem/smlouvu o úvěru [číslo]). Žalovanému se dostalo poučení o potřebných informací o spotřebitelském úvěru (prokázáno předsmluvním formulářem ze dne [datum]). Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalovaného úvěr splácet dotazem na databáze [příjmení] a BRKI s výsledkem dlužné částky a vyšší riziko (prokázáno výpisem z těchto databází), dále na základě předsmluvního dotazníku vyplněného žalovaným k jeho výdělkových a osobním poměrům a potvrzením zaměstnavatele o výši příjmů (prokázáno předsmluvním formulářem – hodnocení klienta ze dne [datum], a potvrzením zaměstnavatele o výši pracovního příjmu). Úvěr byl schválen a žalovanému schválení oznámeno dopisem ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře (prokázáno oznámením o schválení a splátkovým kalendářem ke smlouvě [číslo] včetně dodejky prokazující odeslání). Úvěr ve výši [částka] byl žalovanému vyplacen v plné výši na jeho bankovní učet dne [datum] (prokázáno výpisem z účtu žalobkyně, rovněž prokázáno smlouvu o úvěru [číslo]). Žalovaný porušil svůj závazek hradit úvěr řádně a včas. Z karty klienta, která představuje výpis z úvěrového účtu, bylo zjištěno, že žalovaný splátky nehradil (prokázáno kartou klienta ke smlouvě [číslo]). Žalovaný byl vyzván k úhradě a upozorněn na zesplatnění byl žalovaný dopisem žalobkyně ze dne [datum], [datum], [datum] (prokázáno výzvou k zaplacení a upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], [datum]). Proto věřitel celý úvěr zesplatnil ke dni [datum] (prokázáno oznámením ze dne [datum]). K zaplacení zbývající dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] (prokázáno výzvou před podáním žaloby a poštovním podacím archem ze dne [datum]). Výpisem z databáze [příjmení] [příjmení] bylo zjištěno, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem na spotřebu činila 8, 53 % v období září 2018. 5. Ostatní navržené důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť tvrzení již byla prokázána jinak a další důkazy ani nebyly podstatné pro věc. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 -108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 10. Žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel (§ 420 o.z.) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a jedná se tedy o spotřebitelskou smlouvu podle ust. § 1810 a násl. o.z. Podle ust. § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 11. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní na účet žalovaného i skutečnost, že žalovaný do zesplatnění uhradil [částka], a po zesplatnění [částka], a následně ještě částku [částka]. Soud se však nejprve zabýval platností ujednání o smluvním úroku za poskytnutí úvěru sjednaných ve výši 166,89 % ročně a žalobou požadovaných ve výši 102,29 %. Tedy zda je na místě použít vzhledem k výši sjednaného úroku, a který (sjednaný nikoli žalobou požadovaný) je pro porovnání určujícím, korektiv dobrých mravů. Z konstantní judikatury, viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka] či [spisová značka], vyplývá, že hranice mravnosti úroků se pohybuje okolo trojnásobku úrokové míry obvyklé u bank a stanovené s ohledem na nejvyšší úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček. V daném případě smluvený úrok převyšuje úrokovou sazbu danou v době podpisu úvěrové smlouvy cca patnáctinásobně a tím se dostává do rozporu s dobrými mravy, k tomu např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], podle kterého:„ Pokud smluvený úrok víc než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.“ Nejvyšší soud dobré mravy dlouhodobě vymezuje jako souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních, Ústavní soud ve svých rozhodnutích označuje dobrými mravy souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. [obec] mravy tak poukazují na zásady, na kterých je založeno občanské právo,