11 C 218/2022-45 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal uhrazení částky 22 000 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo]. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou sjednaný na dobu určitou. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s úrokem z úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou dlužnou částku v 14 měsíčních splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne [datum], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Vzhledem k prodlení žalovaného má tak žalobce kromě dlužné jistiny i nárok na smluvní úrok ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75% z částky 22 000Kč od [datum] do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena ze společnosti [právnická osoba] [IČO] na společnost [právnická osoba], [IČO], a poté smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Žalovaný ke dni podání žaloby ani přes výzvu právního zástupce žalobce ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkaz listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení a z těchto listin byl zjištěn tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 22 000 Kč. Před uzavřením smlouvy předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného, jak bylo prokázáno předloženými listinami, a to pracovní smlouvou žalovaného a výplatních lístků za období říjen až prosinec 2017, včetně evidence žalovaného v příslušných registrech. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu úrokem z úvěru ve 14 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Dle evidence předchůdce žalobce žalovaný nehradil splátky úvěru a dostal se tak do prodlení, když z celkové výše úvěru nezaplatil ničeho. Dle úvěrové smlouvy je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní úrok ve výši 15% z jistiny od poskytnutí úvěru do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze společnosti [právnická osoba] nejprve na společnost [právnická osoba], [IČO], a poté smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 5. Podle § 2395 zák č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě zjištěných skutečností má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a následujících o.z. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného dle § 86 a násl. zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobce v řízení prokázal existenci a výši sporné pohledávky i to, že je v řízení aktivně legitimován k podání žaloby. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že žalovaný dlužnou jistinu uhradil, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 22 000 Kč, se smluvním úrokem ve výši 15 % ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22 000 Kč od [datum] do zaplacení dle § 1970 o.z., jehož výše byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce měl ve věci plný úspěch, má proto právo na náhradu vzniklých nákladů řízení, a to: odměnu za tři úkony právní služby advokáta ve věci po 300 Kč a 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996Sb. a zaplacený soudní poplatek ve výši 880 Kč, tedy celkem 2 080 Kč. Soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalobce dle § 149 odst. 1 o.s.ř 8. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.