17 C 107/2023-40 — Okresní soud v Kolíně

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení jistiny dluhu 19 243,20 Kč s úrokem 5 610 Kč, se zákonným úrokem z prodlení – kapitalizovaný úrok z prodlení 1 076,24 Kč, dále úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 19 900 Kč od [datum] do [datum], z částky 17 900 Kč od [datum] do [datum] a z částky 15 900 Kč od [datum] do zaplacení – a dále náhrady za náklady spojené s uplatněním pohledávky 400 Kč a smluvní pokuty 3 343,20 Kč, tj. za prodlení s vrácením úvěru ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 19 900 Kč od [datum] do [datum]. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“), uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] dne [datum], na podkladě níž předchůdkyně poskytla žalovanému úvěr 25 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit předchůdkyni 30 510 Kč s příslušenstvím do [datum]. V souladu s obchodními podmínkami přidružených k uvedené smlouvě byla smlouva uzavřena elektronicky. Na webové stránce předchůdkyně žalovaný zažádal o úvěr, poté poskytl číslo a kopii svého občanského průkazu a ověřil svou totožnost tzv. verifikační platbou. Předchůdkyně ověřila bonitu žalovaného z údajů v insolvenčním rejstříku, bankovním registru schopnosti splácet spotřebitelský úvěr a nebankovním registru klientských informací. Následně byl návrh na uzavření smlouvy podaný ze strany žalovaného přijat předchůdkyní. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně vzala částečně žalobu zpět, a to v části na zaplacení úroku 5 610 Kč a smluvní pokuty 3 343,20 Kč. 4. Na základě dokazování z listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum] ve spojení s obchodními podmínkami [anonymizováno] [rok] [číslo] (dále jen„ obchodní podmínky“) soud zjistil, že uvedenou smlouvou si předchůdkyně s žalovaným sjednali poskytnutí neúčelového úvěru 10 000 Kč žalovanému s tím, že zároveň platí obchodní podmínky. Dle uvedené smlouvy patří mezi podmínky čerpání úvěru identifikace klienta, čímž se rozumí zaslání kopie občanského průkazu a zaslání identifikační platby, což bylo splněno. V záhlaví uvedené smlouvy je totiž uvedeno číslo občanského průkazu žalovaného a dne [datum] byla na účet předchůdkyně připsána celkem částka 0,2 Kč od protiúčtu žalovaného č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] (dále jen„ účet žalovaného“) s identifikací platby týkající se úvěru od předchůdkyně (zjištěno z výpisu účtu předchůdkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období 1. 1. – [datum]). 6. Z výpisu účtu předchůdkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] (dále jen„ účet předchůdkyně“) za období 1. 1. – [datum] soud zjistil, že dne [datum] ze strany předchůdkyně byla provedena platba 10 000 Kč na vrub účtu žalovaného s identifikací platby odkazující na číslo uvedené smlouvy, tj. [číslo]. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] z [datum] (dále jen„ dodatková smlouva“) ve spojení s bodem 1 odst. 1 písm. b) obchodních podmínek soud zjistil, že smlouva o úvěru [číslo] z [datum] byla touto pozdější dodatkovou smlouvou změněna tak, že předmětem závazku je poskytnutí neúčelového úvěru 25 000 Kč, splatnost vrácení úvěru je [datum], úroková sazba činí 160,89 % ročně a tedy celkem s příslušenstvím má být vráceno 30 510 Kč. K platnosti dodatkové smlouvy nebylo již třeba verifikační platby ze strany žalovaného dle odkazovaného bodu obchodních podmínek. 8. Z výpisu účtu předchůdkyně za období 1. 3. – [datum] soud zjistil, že dne [datum] ze strany předchůdkyně byla provedena platba 15 000 Kč na vrub účtu žalovaného s identifikací platby„ dodatecna pujcka od [webová adresa] c. 53“. 9. Z úvodní strany smlouvy o postoupení pohledávek mezi předchůdkyní a žalobkyní ve spojení se společným prohlášením uvedených stran o postoupení pohledávek z [datum] soud zjistil, že dne [datum] předchůdkyně postoupila žalobkyni mj. pohledávku za žalovaným z titulu nevráceného úvěru s příslušenstvím v celkové výši 29 733 Kč z dodatkové smlouvy. Sice předložené listiny nejsou přímo smlouvou o postoupení pohledávky za žalovaným, nicméně v uvedeném prohlášení výslovně předchůdkyně coby postupitel souhlasí s tím, aby toto prohlášení sloužilo jako důkaz o uzavření takové smlouvy. Je tak zřejmé, že vůle předchůdkyně coby postupitele byla dána a je stvrzena tímto prohlášením, což je dostatečným podkladem k učinění závěru o uzavření smlouvy o postoupení mezi uvedenými stranami s uvedeným předmětem. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky předchůdkyně z [datum] ve spojení s podacím archem z [datum] soud zjistil, že předchůdkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky. 11. Z výzvy žalobkyně z [datum] a výzvy zástupce žalobkyně z [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dluhu. Naposledy byl žalovaný vyzýván k zaplacení aktuálního dluhu po částečném zaplacení – jistiny 15 900 Kč, přičemž spolu s příslušenstvím dlužná částka činila celkem 25 733 Kč – předžalobní výzvou z [datum] s upozorněním na případné soudní vymáhání (zjištěno z uvedené předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem z [datum]). 12. Soud tak učinil závěr o skutkovém stavu, že dodatkovou smlouvou z [datum] vůči smlouvě o úvěru z [datum] si předchůdkyně a žalovaný ujednali poskytnutí úvěru 25 000 Kč žalovanému s tím, že splatnost vrácení úvěru je [datum], úroková sazba činí 160,89 % ročně a tedy celkem s příslušenstvím má být vráceno 30 510 Kč Uzavření smlouvy proběhlo na podkladě toho, že žalovaný poskytl číslo jeho občanského průkazu a zaplatil verifikační platbu ze svého účtu na účet předchůdkyně. Předchůdkyně bezhotovostně poskytla žalovanému sjednaných 25 000 Kč, konkrétně dne [datum] částku 10 000 Kč a dne [datum] dalších 15 000 Kč. Následně předchůdkyně postoupila žalobkyni uvedenou pohledávku za žalovaným, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný byl několikrát vyzýván k zaplacení pohledávky s upozorněním na případné soudní vymáhání. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinném v době uzavření dodatkové smlouvy, tj. ve znění novely [číslo] Sb. účinné do 28. 5. 2022 (dále také jako„ zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 tamtéž poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé tamtéž poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věty první a druhé tamtéž poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 17. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím právním závěrům. 18. Soud uzavřel, že předchůdkyně a žalovaný měli v úmyslu sjednat smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdkyně i žalobkyně jsou podnikatelem ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný je spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat i zákon o spotřebitelském úvěru s ohledem na typ závazku. Dodatková smlouva byla sjednávána elektronicky, kdy žalovaný poskytl své osobní údaje mj. i číslo občanského průkazu a provedl ze svého účtu platbu na účet předchůdkyně za účelem ověření své totožnosti. Takové ověření tot