17 C 177/2023-44 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala částky 20 518,97 Kč, zákonného úroku z této částky ve výši 15 % od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 640,87 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 18 036 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty v částce 1559,44 Kč, a to z důvodu, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] smlouvu o úvěru [číslo] (dále též„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy obdržela žalovaná finanční hotovost ve výši 22 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 18 894 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se žalovaná zavázala původní věřitelce uhradit částku ve výši 40 894 Kč a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 921 Kč, kdy splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku připadala na [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, uhradila částku ve výši 2 979,01 Kč, která odpovídá jedné řádně uhrazené splátce. Závazek ze smlouvy nebyl původní věřitelkou zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni [datum]. Dne [datum] byla mezi původní věřitelkou a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, kdy na základě této smlouvy, konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávek. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku je 18 036 Kč a je tvořena součtem nesplaceného úroku 1837,49 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 9992,65 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 1895,10 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 3670,78 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období konečné splatnosti ve výši 640,87 Kč. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem zesplatnění závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum] z jistiny ve výši 20 518,97 Kč. V doplnění žaloby žalobkyně uvedla, jak byla prověřována úvěruschopnost žalované a předložila i výpisy z běžného účtu žalované předložené v rámci šetření její bonity před uzavřením úvěrové smlouvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsané žalovanou dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaná byla informována o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, kdy celková výše spotřebitelského úvěru činila 22 000 Kč, počet měsíčních splátek 14 a celková částka, kterou bylo třeba zaplatit 40 894 Kč. Pevná úroková sazba po celou dobu trvání smlouvy činila 15 % ročně, RPSN u tohoto typu úvěru 272,44 %. Dne [datum] byla zprostředkovatelem úvěru sepsána žádost o úvěr, v níž žalovaná uvedla, že je na mateřské/rodičovské dovolené, bydlí u rodičů, je svobodná, má jedno dítě, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč, který je jediným jejím příjmem a mezi její měsíční výdaje patří výdaje na bydlení a energie v částce 1000 Kč, za dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 6350 Kč a srážky ze mzdy, výživné ve výši 300 Kč. Použitelný měsíční příjem podle zde uvedených informací činí 3380 Kč měsíčně. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že žalovaná ji dne [datum] podepsala se společností [právnická osoba], [IČO], na základě které tato věřitelka poskytla žalované částku 22 000 Kč. Žalovaná se věřitelce zavázala vrátit kromě jistiny i úrok v celkové výši 2118 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 10 780 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2036 Kč a inkasní poplatek 3960 Kč, kdy celková dlužná částka splatná žalovanou činila 40 894 Kč. Přílohou ke smlouvě o úvěru činí Předpis splátek. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] na straně postupitele a žalobkyní na straně postupníka ze dne [datum] a z následujícího dodatku [číslo] příloh smlouvy má soud za prokázané, že na žalobkyni bylo ze strany postupitele za úplatu (viz Potvrzení o provedení transakce) postoupeno portfolio pohledávek vzniklých z úvěrových smluv, které uzavřela postupitelka jako věřitelka se svými klienty. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní ze dne [datum] má soud za prokázané, že na žalobkyni byly postoupeny i pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřela s původní věřitelkou žalovaná, a to v celkové výši 37 914,99 Kč. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že skutečnost o postoupení pohledávky žalobkyni byla žalované oznámena. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a ze dne [datum] a z přiložených podacích archů má soud za prokázané, že žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění pohledávek vzniklých ze smlouvy, kdy se žalobkyně domáhala celkem 52 963,44 Kč (v pořadí první výzvě) a celkem 52 710,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 518,97 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 045,62 Kč (v pořadí druhé výzvě). Z žalobkyní předložených výpisů z bankovního účtu žalované vedené u [právnická osoba] před uzavřením smlouvy má soud za prokázané, že příjem žalované tvořil rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč. 4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že [právnická osoba], [IČO] a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o úvěru, žalovaná převzala poskytnutou částku ve výši 22 000 Kč Smluvní strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, úhrada za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované zhodnocením údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru byly postoupeny na žalovanou, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaná na jistinu úvěru zaplatila 2 979,01 Kč. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V případě posuzované smlouvy o úvěru, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně nezjišťovala například reálné výdaje žalované, resp. měsíční bilanci bankovního účtu (včetně zůstatků) žalované, jehož částečný (kusý) výpis si vyžádala jen za účelem zjištění příjmu žalované, který tvořil v té době rodičovský příspěvek ve výši 11 000 Kč vyplácený Úřadem práce ČR. Dále bylo třeba vzít i v úvahu, že žalovaná má vyživovací povinnost k nezletilému dítěti. V poměru k tvrzenému použitelnému měsíčnímu zůstatku žalované ve výši 3 380 Kč, za situace, kdy výdaje žalované nebyly s odbornou péčí zjištěny, tvořila splátka úvěru ve výši 3 187 Kč poměrně vysokou sumu (i ve vztahu k příjmu žalované). Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále je ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v tomto případě s dostatečnou odbornou péčí, když z údajů uvedených v žádosti o spotřební úvěr, zejména z nízkého příjmu žalované, nezjištěných výdajů žalované, kdy uvedené měsíční výdaje nejsou ničím podloženy a nemusí zřejmě odrážet skutečný stav věci a nezohlednila ani další skutečnosti – např. to, že žalovaná má zřejmě velmi malé dítě, na které v té době pobírala rodičovský příspěvek