17 C 199/2023-55 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 45 140,55 Kč, a to na základě smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [název] [anonymizováno], bd [adresa] 1, 75009 [anonymizováno], [země] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO]. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované poskytnuta platební karta s úvěrovým rámcem ve výši 45 000 Kč, když mohla čerpat až do maximálního úvěrového rámce ve výši 500 000 Kč. Žalovaná vyčerpala celkem 88 588 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně žalovaná uhradila částku v celkové výši 75 378 Kč. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost pravidelně a včas hradit měsíční splátky vyčerpané výše úvěru včetně případného poplatku za sjednané pojištění, právní předchůdkyně žalobkyně využila svého oprávnění a úvěr prohlásila ke dni [datum] za splatný. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo s účinností k [datum] k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, kdy celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 51 540,99 Kč, z toho činila výše nesplacené jistiny 44 670,55 Kč. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny ve výši 44 670,55 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 6 400,44 Kč a 617 Kč spojené s uplatněním pohledávky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru podepsaném žalovanou a z přiloženého prohlášení má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně měla žalované poskytnout úvěr v celkové výši 45 000 Kč formou opakovaného čerpání z úvěrového rámce na dobu jednoho roku a celková částka, kterou měla žalovaná za tento úvěr zaplatit v měsíčních splátkách 4 295 Kč počínaje 1 měsícem po dni prvního čerpání, činila 51 546 Kč. V tomto formuláři byly dále popsány náklady spotřebitelského úvěru (výpůjční úroková sazba, RPSN), související náklady, další důležité právní aspekty revolvingového úvěru a dodatečné informace, které mají být poskytnuty v případě uvádění finančních služeb na trh na dálku. Dne [datum] sepsal zprostředkovatel s žalovanou žádost/smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), v níž žalovaná ke své osobě uvedla, že je rozvedená, nemá děti, bydlí v nájmu, pracuje jako dělnice v soukromém sektoru, jejím zaměstnavatelem je společnost [právnická osoba], [IČO], má čistý příjem 18 000 Kč, náklady na bydlení činí 5 000 Kč, k ostatním pravidelným výdajům (výživné, faktury za telefon, internet atd.) a k jiným finanční závazkům (splátky hypoték, úvěrů apod.) neuvedla ničeho. Z přehledu podmínek revolvingového úvěru vyplýval aktuální úvěrový rámec ve výši 45 000 Kč, výše prvního čerpání z aktuálního úvěrového rámce 27 466 Kč, počet splátek měl záviset na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výše úhrad žalovanou, ostatní údaje ohledně podmínek revolvingového úvěru jsou stejné jako ve formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě o revolvingovém úvěru je uveden mimo jiné i přehled finančních důsledků nesplácení úvěru včetně smluvní pokuty za prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu, číslo úvěru [číslo] má soud za prokázané, že dne [datum] (s datem zaúčtování k [datum]) došlo k prvnímu čerpání úvěru ve výši 27 466 Kč a dne [datum] došlo k dalšímu čerpání úvěru ve výši 17 534 Kč, celkem žalovaná čerpala úvěr průběžně až do [datum] ve výši 88 588 Kč a splatila částku 75 378 Kč (z toho úroky činily 24 561,40 Kč, pojištění 4 892,65 Kč, poplatky 1 800 Kč a pokuta 77,50 Kč). Uvedená smlouva o revolvingovém úvěru byla prováděcí produktovou smlouvou přiložené Rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb, kterou právní předchůdkyně a žalovaná podepsaly dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] označeným jako hello kredit bylo žalované právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno, že její žádost ze dne [datum] o revolvingový úvěr ([jméno] kredit) byla schválena a že jí byl otevřen tzv. [název] kredit. Z přípisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru a žalované oznámila, že se úvěr ke dni [datum] stává splatným. V tomtéž přípisu právní předchůdkyně žalobkyně uvedla, že ze smlouvy o úvěru vyplývá závazek žalované splatit úvěr ve výši 88 588 Kč, poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši dle smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně zde žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 51 541 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na straně postupitele za úplatu pohledávku za žalovanou ze smlouvy o úvěru na žalobkyni s účinností k [datum] (viz potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení). Přípisem ze dne [datum] oznámila právní předchůdkyně žalobkyně postoupení pohledávky žalované a uvedla zde, že novou věřitelkou se stala žalobkyně. Přípisem z téhož dne oznámila žalobkyně žalované, že jí byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena pohledávka za žalovanou s výší dluhu 51 798 Kč, požádala žalovanou o úhradu této částky a sdělila jí, že bude pohledávku vymáhat, což následně i činila, jak vyplývá z předloženého výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. Z výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně před podáním žaloby žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky vyčíslené ke dni [datum] na částku 51 540,99 Kč. 4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že [právnická osoba] [název] [anonymizováno], bd [adresa] 1, [adresa] [anonymizováno], [země] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, [IČO] a žalovaná podepsali dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy žalovaná čerpala úvěr až do částky 88 588 Kč a v průběhu trvání úvěru se dostávala do prodlení s jednotlivými platbami. Celková částka, kterou žalovaná uhradila, činila 75 378 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalované zhodnocením údajů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr ze dne [datum]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. 6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet, jak jí ukládá zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalované, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V případě posuzované smlouvy o úvěru, resp. žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] má soud za to, že úvěruschopnost žalované nebyla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně prověřena s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované o jejích příjmech, nevyžádala si např. výplatní pásky od zaměstnavatele za referenční období předcházející uzavření smlouvy o úvěru, uváděné výdaje neodpovídají cenám nájemního bydlení a výdajům na energie, žalovaná vůbec neuvedla v přehledu své pravidelné měsíční výdaje na potraviny, dopravu apod. Právní předchůdkyně nezjišťovala, jaká má žalovaná další závazky, zda už nějaké úvěry nesplácí, nebyla doložena lustrace v rejstřících SOLUS či CEE apod., právní předchůdkyně žalobkyně si od žalované nevyžádala např. výpisy z bankovního účtu za referenční období předcházející uzavření smlouvy o úvěru atd. Pouze žalovanou uvedené příjmy a výdaje v žádosti o spotřebitelský úvěr neodpovídají požadavkům § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud dospěl k závěru, že věřitelka měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet a při zjišťování úvěruschopnosti žalované nepostupovala s odbornou péčí podle zákona č. 257/2016 Sb. Pokud pak předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva z výše uvedeného důvodu absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně se jednání soudu neúč