17 C 239/2023-35 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 60 360,64 Kč s 15 % zákonným úrokem z prodlení ročně z téže částky od [datum] do zaplacení s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) se sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta jako původním věřitelem prostřednictvím webového rozhraní [webová adresa] smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též„ smlouva“), na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 60 360,64 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději do [datum]. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB a vzhledem k tomu, že nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti, bylo vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, ač byl ze strany právního předchůdce žalobkyně na dlužné částky upozorňován zaslanými upomínkami. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z textu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato měla být uzavřena mezi smluvními stranami společností [právnická osoba], reg. č.: C [číslo], číslo licence: C [číslo], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta na straně věřitele a žalovaným jako klientem. Podle čl. II odst. 2 této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 80 000 Kč. Čerpání úvěru mělo proběhnout na základě žádosti žalovaného prostřednictvím webové aplikace dostupné na webové stránce právního předchůdce žalobkyně. Součástí této smlouvy tvoří Obchodní podmínky a Sazebník. Jak soud zjistil, na smlouvě absentují podpisy smluvních stran, není zřejmé, že by smlouva byla uzavírána přes webové rozhraní věřitele. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že se jedná o nedatovaný formulář, kterým věřitel blíže neurčenému klientovi podává informace o základních parametrech spotřebitelského úvěru s úvěrovým limitem až do výše 80 000 Kč, a to včetně nákladů, souvisejících nákladů a dalších důležitých právních aspektech. Z obchodních podmínek [právnická osoba] [označení] [označení] soud zjistil, že jde o obchodní podmínky tvořící součást smlouvy o revolvingovém úvěru. V bodě 5 je mimo jiné uvedeno, že podáním žádosti klienta o uzavření první smlouvy se klient zavazuje do 24 hodin zadat platební příkaz, na základě kterého dojde k převodu jedné koruny (1 Kč) z účtu, jehož je majitelem a z něhož bude hradit dluhy vůči věřiteli (právní předchůdce žalobkyně). Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že jde o přípis vystavený dne [datum] v 16:05, kdy byla z účtu společnosti [právnická osoba] odeslána na účet [bankovní účet] částka 10 000 Kč. Z přípisu označeného firmou právního předchůdce (č. l. 18, 19 soudního spisu) žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že aktuální povinná celková dlužná částka k datu splatnosti ([datum]) činí 27 141,13 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že dne [datum] v 16:08 z tohoto účtu byl proveden výběr ve výši 10 000 Kč. Tyto výběry pokračovaly až do [datum], kdy byl uskutečněn poslední výběr ve výši 4 660 Kč Celkem v tomto období od [datum] do [datum] byly uskutečněny výběry ve výši 103 117 Kč. Dále z tohoto přípisu vyplývá, že z úvěrového účtu byly uskutečňovány platby. První platba proběhla [datum] a činila 1 250 Kč Poslední platba proběhla [datum] a činila 13 250 Kč Celkem platby činily za uvedené období od [datum] do [datum] částku 201 478,06 Kč. Ze smlouvy na opakovaném postoupení pohledávek vyplývá, že mezi smluvními stranami žalobkyní na straně postupníka a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] na straně postupitele byla uzavřena dne [datum] smlouva, kterou postupitel postupníkovi postoupil řadu pohledávek konkretizovaných ve jmenném seznamu dlužníků. V seznamu dlužníků ke smlouvě na opakovaném postoupení pohledávek se nachází i žalovaný s dluhem ve výši 60 360,64 Kč. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum] vyplývá, že tento dodatek byl uzavřen mezi žalobkyni na straně kupující a právní předchůdkyní žalobkyně na straně prodávající. Smluvní strany se zde dohodli na automatickém obnovování smlouvy o pokračující koupi pohledávek ze dne [datum] a navazující dodatek ze dne [datum], a to až do [datum]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané, že společnost [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) oznámila žalovanému postoupení své pohledávky za žalovaným ve výši 60 360,64 Kč žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě celkové částky 74 299,64 Kč, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. CLS-CZ [číslo] uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]), [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], Malta jako původním věřitelem a žalovaným. Toto oznámení žalobkyně odeslala žalovanému prostřednictvím České pošty, a.s., jak to vyplývá z podacího lístku ze dne [datum]. 4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v daném případě nebylo prokázáno uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, neboť na předmětné smlouvě zcela absentují informace např. o elektronickém podpisu smluvními stranami, když smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webové aplikace dostupné na webové stránce právního předchůdce žalobkyně společnosti [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]). Z výpisu z tzv. úvěrového účtu vyplývá, že dne [datum] v 16:08 z tohoto účtu byl proveden výběr ve výši 10 000 Kč Tyto výběry pokračovaly až do [datum], kdy byl uskutečněn poslední výběr ve výši 4 660 Kč Celkem v tomto období od [datum] do [datum] byly uskutečněny výběry ve výši 103 117 Kč. Dále z tohoto přípisu vyplývá, že z úvěrového účtu byly uskutečňovány rovněž platby. První platba proběhla [datum] a činila 1 250 Kč Poslední platba proběhla [datum] a činila 13 250 Kč Celkem platby za uvedené období od [datum] do [datum] činily 201 478,06 Kč. V daném případě nebylo prokázáno, jak byla ověřovaná úvěruschopnost žalovaného. 5. Po právní stránce má soud za to, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], (dříve [právnická osoba]) a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, tj. nebyla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. V tomto ohledu je nadbytečné konstatování, že nebylo prokázáno, zda a jak věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, když tento aspekt úvěrové smlouvy uzavírané mezi podnikatelem na jedné straně a spotřebitelem na straně druhé, soud zkoumá z úřední povinnosti (viz zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. [spisová značka], Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [ústavní nález], Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019) a žalobkyně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze strany svého právního předchůdce během řízení neprokázala, žádné důkazy nepředložila, jednání se nezúčastnila a soud ji nemohl poskytnout potřebná poučení, ač jejich potřebu v předvolání k jednání avizoval. I z tohoto důvodu by tak případná smlouva byla neplatná podle § 588 o.z. Přistoupí – li soud k posouzení situace podle pravidel uplatňujících se pro bezdůvodné obohacení podle § 2993 o.z., čerpal – li žalovaný od věřitele částku 103 117 Kč, jak vyplývá z výpisů, současně z nich plyne, že ale věřiteli vrátil 201 478,06 Kč, tedy případnou čerpanou částku již splatil. Z uvedených důvodů soud žalobu zcela zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle úspěšnosti účastníků v řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř., za situace, kdy procesně úspěšnější byl žalovaný, kterému žádné náklady dle obsahu spisu nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.