17 C 261/2023-56 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala částky 102 225,60 Kč s příslušenstvím, neboť s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále též„ smlouva“), kdy sjednaný úvěrový rámec činil 100 000 Kč. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a úvěrovými podmínkami, které jsou nedílnou součástí smlouvy, oprávněn čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce a zároveň se zavázal poskytnutý revolvingový úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit za poskytnutý úvěr úroky. Pravidelná měsíční splátka byla stanovena na 2,78 % z výše sjednaného úvěrového rámce vždy k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 100 350 Kč a uhradil částku 11 128 Kč, kdy část úhrady byla započítána na úrok, poplatky a jistinu podle splátkového kalendáře. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný však na výzvy ke splacení celého úvěru včetně výzvy předžalobní nereagoval. Úvěruschopnost žalovaného žalobkyně ověřila v rámci zjišťování tzv. kreditního skóre žadatele o úvěr, kdy byla posuzována jeho příjmová a výdajová stránka, osobní údaje jako věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení atd. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně s žalovaným dne [datum]. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru ze strany žalobkyně žalovanému ve výši 100 000 Kč s roční úrokovou sazbou 27,90 %, kdy výše minimální měsíční splátky činila 2,782 % z úvěrového rámce, tj. 2 782 Kč a celková částka splatná žalovaným měla být 115 113 Kč. Termín splatnosti měsíční splátky měl být vždy k 20. dni v měsíci a žalovaný měl měsíční splátku poukazovat bezhotovostně na uvedený bankovní účet vedený u [právnická osoba] pod smluveným variabilním symbolem. Soud dále zjistil, že součástí smlouvy na straně 1 byly tzv. informace o klientovi a informace o příjmu, kde žalovaný uvedl, že jeho čistý měsíční příjem činí 28 331 Kč a čistý vedlejší měsíční příjem činí 5 000 Kč. Jako svého zaměstnavatele žalovaný uvedl společnost [právnická osoba], [IČO], u něhož je zaměstnán od prosince 2019 Tyto informace žalovaný stvrdil svým podpisem. Z úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba] – IUK122 platných k [datum] má soud za prokázané, že tyto podmínky tvořily nedílnou součást smlouvy. V úvěrových podmínek jsou uvedeny další základní právní parametry smlouvy o úvěru, např. sjednání smlouvy o úvěru včetně účelu úvěru, smlouva o platebních službách – používání karty, čerpání úvěru včetně druhů limitu pro čerpání úvěru, ukončení smlouvy o úvěru, náklady úvěru včetně smluvních sankcí apod. Z přípisu čerpání, splátek a úhrad má soud za prokázané, jakým způsobem byl žalovaným úvěr ze smlouvy čerpán a splácen. Soud zjistil, že žalovaný úvěr ve výši 100 000 Kč čerpal k [datum], dále následuje přehled splátek, úroků apod. vždy ke dvacátému dni v daném měsíci. Z přípisu vyplývá, že úvěr byl zesplatněn k [datum]. Z rekapitulace uvedené na konci přípisu soud zjistil, že poskytnutá jistina činila celkem 100 350 Kč, žalovaný uhradil celkem 11 128 Kč, z nichž část žalobkyně připsala na úhradu jistiny (719,60 Kč), část na úrok (9 392,46 Kč), část na pojištění CPI (990,40 Kč) atd. Celkový dluh, který žalobkyně podle předloženého přípisu evidovala za žalovaným z výše uvedené smlouvy, činil 123 437,25 Kč. Z přípisu Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] soud zjistil, že jde o potvrzení, že žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila bonitu žalovaného, kdy ohledně osoby žalovaného zjistila, že žalovaný je ke dni uzavření smlouvy svobodný, nemá děti a bydlí u rodičů. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je zaměstnán, výše jeho příjmu dosahuje 28 331 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 85 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti činí 15 000 Kč a ke dni [datum] byla provedena lustrace žalovaného v externích registrech typu SOLUS, NRKI, ISIR, CEE. Z žalobkyní předložených výpisů z účtu žalovaného č. [bankovní účet] (dále též jen„ účet žalovaného“) za měsíce květen 2022 až červenec 2022 (a částečně i duben 2022) vedeném u společnosti [právnická osoba], [IČO] soud zjistil, že čistý příjem žalovaného od zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] činil za měsíc květen 22 206,00 Kč, za měsíc červen 23 388 Kč, za měsíc červenec 17 093 Kč. Z předložených výpisů účtu žalovaného za uvedené období, soud zjistil, že žalovaný splácel již minimálně tři úvěry – splátku úvěru [číslo] ve výši 3 706,49 Kč (splátky: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), splátku úvěru [číslo] ve výši 1 806,80 Kč (splátky: [datum], [datum], [datum]), splátku úvěru [číslo] (splátky: [datum], [datum], [datum], [datum]). Ke dni [datum] žalovanému zbývalo na splátku úvěru [číslo] celkem 88 řádných splátek, přičemž zůstatek nesplacené jistiny činil 217 305,77 Kč; na splátku úvěru [číslo] k témuž dni žalovanému zbývalo 72 řádných splátek, přičemž zůstatek nesplacené jistiny činil 83 717,99 Kč; na splátku úvěru [číslo] k témuž dni žalovanému zbývalo 70 splátek, přičemž zůstatek nesplacené jistiny činil 66 386,30 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil 28 440,21 Kč, konečný zůstatek 5 904,76 Kč; počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil 5 904,76 Kč, konečný zůstatek 5,96 Kč; počáteční zůstatek na účtu žalovaného ke dni [datum] činil 5,96 Kč, konečný zůstatek činil 3,68 Kč. Z žalobkyní předložené úvěrové zprávy soud zjistil, že žalovaný v době poskytnutí úvěru žalobkyní splácel celkem šest úvěrů, kdy měsíční splátka v souhrnu činila 17 917 Kč, zbývající částka ke splacení činila 1 113 878 Kč, výše nesplacené částky po splatnosti činila 4 744 Kč. Z úvěrové zprávy soud dále zjistil, že několik žádostí o osobní úvěr ze strany žalovaného několik finančních institucí odmítlo a žalovanému požadovaný úvěr neposkytly. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy a to v celkové dlužné částce 112 985,02 Kč. Tuto výzvu žalobkyně odeslala na adresu žalovaného dne [datum], jak to vyplývá z podacího archu České pošty, s.p., [IČO]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkového dluhu ve výši 114 877,50 Kč ze smlouvy nejpozději ke dni [datum]. Tuto výzvu žalobkyně odeslala na adresu žalovaného dne [datum], jak to vyplývá z podacího archu České pošty, s.p., [IČO]. 4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že dne [datum] uzavřeli žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru [číslo] kdy předmětem smlouvy bylo poskytnutí bezúčelového revolvingového úvěru ze strany žalobkyně žalovanému ve výši 100 000 Kč. Tato částka byla žalovaným čerpána dne [datum] ve výši 100 350 Kč. Žalovaný se zavázal nejdéle ke každému 20. dni v měsíci žalobkyni bezhotovostně splácet minimálně 2,782 % z poskytnutého úvěrového rámce, tj. 2 782 Kč. Žalovaný se zavázal celkem ke splacení 115 113 Kč. Žalovaný však dlužné částky včas a řádně nesplácel, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum]. Žalovaný žalobkyni uhradil na dluhu celkem 11 128 Kč. 5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebiteli podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaný podepsaly smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. 6. Vzhledem k vývoji judikatury, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 25. 7. 2018 a Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] a dále podobně např. Krajský soud v Praze sp. zn. [spisová značka] ze dne 13. 2. 2019, soud zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ zákon o spotřebitelském úvěru“). Tuto povinnost má soud i bez návrhu žalovaného, neboť povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet je stanovena nejen pro ochranu samotného spotřebitele, ale též na ochranu věřitele, dalších věřitelů a celé společnosti, které nesvědčí důsledky předlužení dlužníků. Porušení takové povinnosti věřitelem tak způsobuje absolutní neplatnost smlouvy. V tomto konkrétním případě bylo zjištěno, že žalovaným tvrzený čistý příjem ve smlouvě o úvěru celkem v částce 28 331 Kč neodpovídal skutečnosti, jak to vyplývá z předložených výpisů z účtu žalovaného za měsíce květen až červenec 2022, kdy čistý příjem žalovaného od zaměstnavatele podle předložených výpisů za uvedená časová období od spole